Témata jako poporodní deprese, baby blues nebo tokofóbie se v těhotenství a po porodu objevují stále častěji — a přesto o nich panuje spousta nejasností. Tento slovníček vznikl proto, aby pojmy měly jasný obsah, bez zbytečné medikalizace, ale bez zlehčování.
Nic nenalezenoZkuste jiný výraz nebo zrušte filtr.
Nemusíte na to být samySíť odborníků a podpůrných organizací po celé ČR.
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů — postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Pro odborníky · Porodní trauma
Porodní trauma: Praktický průvodce pro lékaře a porodní asistentky
Téměř každá pátá žena, která projde vaší ordinací, odchází s porodním traumatem. Ne kvůli tomu, že by se něco pokazilo medicínsky — ale kvůli tomu, jak porod prožila.
traumat mohly změny v komunikaci pravděpodobně předejít
6×
vyšší pravděpodobnost nezahájení kojení u žen s PTSD
Porodní trauma má kaskádové dopady: narušená vazba matka-dítě, potíže s kojením, vyhýbání se dalšímu těhotenství nebo naopak požadavky na elektivní sekci, vztahové problémy a dlouhodobé duševní zdravotní obtíže. A jeden aspekt, který se často přehlíží: trauma otců a partnerů — u asi 1 % partnerů se rozvine PTSD po porodu. Trauma rodičů ovlivňuje vývoj dítěte.
Co je porodní trauma — a co není
Klíčovým kritériem traumatické porodní zkušenosti je, že ji sama osoba vnímá jako traumatickou. Trauma může zasahovat do emocionální a intimní roviny partnerského vztahu, vztahu k dítěti, sebevědomí ve vztahu k vlastnímu tělu nebo důvěry ve zdravotnický systém. Může ovlivnit i prožívání dalšího těhotenství.
V praxi se setkáváme s několika pojmy, které se často zaměňují — přitom každý vyžaduje jiný přístup:
Reakce na událost, která byla prožita jako ohrožující, děsivá nebo mimo kontrolu. Klíčové je subjektivní vnímání — ne typ porodu. Může být přechodné nebo se rozvinout v PTSD.
Trauma může být fyzické (poranění porodních cest) i psychické. Psychické zranění mohou prožít nejen ženy, ale i muži — partneři přítomní u porodu.
Klinická diagnóza jako reakce na prožité trauma. Symptomy trvají déle než měsíc a výrazně narušují fungování. Zahrnuje čtyři kategorie příznaků dle DSM-V:
Znovuprožívání — flashbacky, noční můry, vtíravé obrazy a tělesné reakce na podněty související s porodem
Vyhýbání se — situacím spojeným s porodem (fotografie, rozhovory, kontakt s těhotnými ženami, budoucí těhotenství)
Negativní změny v kognici a náladě — depresivní příznaky, pocity viny a studu
Zvýšené napětí (hyperarousal) — ostražitost, snadné vyděšení, potíže se spánkem
Porucha nálady charakterizovaná smutkem, ztrátou zájmu, únavou a pocity viny. Může existovat samostatně nebo společně s PTSD. Klíčové: může se rozvinout i u žen, které prožily „krásný“ porod — bez jakéhokoli traumatického prožitku.
Nadměrné obavy, nervozita, tělesné příznaky úzkosti. Často se překrývá s depresí i PTSD. Žena může mít trauma bez PTSD, může mít PTSD bez deprese — nebo může mít vše najednou. Proto je důležité ptát se nejen „jak se cítíte“, ale konkrétně na porodní zkušenost.
Co rozhoduje o tom, zda bude porod traumatický
Nejsilnějším prediktorem traumatu je subjektivní porodní zkušenost — to, jak žena porod prožila. Síla této souvislosti (r = 0,59) je větší než souvislost s operativním porodem (r = 0,48).
— Ayers et al., 2016; meta-analýza
Co to znamená prakticky? Žena může mít fyziologický porod bez jakéhokoli zásahu a přesto být traumatizovaná. A jiná žena může porodit císařským řezem a traumatizovaná nebýt. Typ porodu není primárním faktorem.
Roli hraje také ztráta pocitu kontroly — nad vlastním tělem, nad průběhem porodu, nad tím, co se děje s dítětem. V psychické rovině může být traumatická i ztráta dosavadních představ a jistot, otřesení víry ve vlastní schopnost porodit nebo narušení důvěry v partnera.
Rizikové faktory
Před porodem
Deprese nebo úzkost v těhotenství
Strach z porodu
Komplikace v těhotenství nebo špatný zdravotní stav
Historie jakéhokoliv traumatu nebo PTSD
Předchozí negativní porodní zkušenost
Rizikové faktory
Při porodu
Nesoulad mezi očekáváním a realitou
Ztráta pocitu kontroly
Neplánovaný císařský řez nebo asistovaný vaginální porod
Nedostatečná komunikace ze strany personálu
Chybějící podpora
Ochranný faktor
Kontinuální podpora během porodu (r = −0,38)
Co ženy uvádějí jako příčinu svého traumatu
Hollander et al. (2017), n = 2 192 žen s traumatickou porodní zkušeností
Nedostatek kontroly nebo ztráta kontroly54,6 %
Strach o vlastní zdraví nebo život dítěte49,9 %
Vysoká intenzita bolesti nebo fyzického nepohodlí47,4 %
„Ale já nemám čas na psychologii“
To je nejčastější reakce z praxe. Plná čekárna, komplikovaný případ ve vedlejším boxu, administrativa. Jenže dnes víme, že prevence porodního traumatu nevyžaduje hodiny navíc. Vyžaduje jiný způsob komunikace.
Co by podle žen traumatu předešlo
Hollander et al. (2017) — odpovědi žen s traumatickou zkušeností
„Kdyby mi vysvětlili, co dělají“39 %
„Kdyby mi víc naslouchali“36 %
„Kdyby mě víc podpořili“30 %
„Poskytovatel nemohl udělat nic“12 %
U 88 % žen by drobné změny v komunikaci mohly traumatu zabránit.
Co můžete zavést hned
Vybraly jsme intervence s nejlepším poměrem účinnosti a časové náročnosti. Každá vychází z publikovaných studií.
1
Komunikační princip „ŘÍKEJ — PTEJ SE — ČEKEJ“
Bez nákladů
Při každém zásahu tři oddělené kroky — ne jedna věta s vším najednou:
ŘÍKEJ — „Teď udělám X, protože Y.“ Průběžně popisujte, co děláte a proč.
PTEJ SE — „Souhlasíte?“ Reálná odpověď „ne“ musí být možná a respektovaná.
ČEKEJ — Skutečně počkejte na odpověď. Ticho není souhlas.
Každou hodinu nebo při změně situace se ptejte: „Jak se cítíte?“, „Rozumíte tomu, co se děje?“, „Potřebujete něco?“
Nestačí se zeptat jednou při příjmu. Stav ženy se v průběhu porodu mění — a s ním i její potřeba být ujištěná a informovaná.
💡 Při příjmu navíc
„Máte nějaké obavy z porodu? Je něco, o čem byste chtěla, abych věděla? Nebo naopak něco, čemu bychom se měly vyhnout?“
3
Otázka po porodu
Bez nákladů
Při kontrole se aktivně zeptejte: „Jak jste porod prožila? Je něco, co vás trápí?“
Nepředpokládejte, že žena sama přijde. Většina žen s traumatem aktivně nevyhledá pomoc — zejména pokud si není jistá, zda to, co prožívá, je „dost závažné“.
Co vyžaduje drobné organizační změny
4
Expresivní psaní
Nízké náklady
48 hodin po porodu žena dostane instrukci napsat 10–15 minut o své porodní zkušenosti. Text je jen pro ni — nikomu ho neodevzdává.
Pomáhá mozku zpracovat zkušenost a „uložit“ ji jako minulost. Snížení symptomů přetrvává i rok po porodu.
💡 Jak zavést
Stáhněte si informační leták TěhoDuše ve formátu A5 a nabídněte ho všem ženám při propuštění z porodnice. Stáhnout leták →
5
Strukturovaný rozhovor
Střední náklady
40–60minutový rozhovor s vyškolenou osobou do 72 hodin po porodu. Obsah: prostor pro ženin příběh, vysvětlení medicínských aspektů, validace pocitů, informace o normálních reakcích na stres.
Nabídněte při: akutním císařském řezu, komplikacích ohrožujících matku nebo dítě, distres ženy během porodu, nebo pokud žena sama vyjádří negativní prožitek.
Důležité upozornění
Toto NENÍ rutinní debriefing pro všechny. Cílená intervence pro rizikové ženy funguje. Jednorázová sezení v prvních dnech po porodu mohou v některých případech přispívat ke zhoršení příznaků. Ženy oceňují možnost mluvit s odstupem týdnů, ideálně s někým, koho znají a komu důvěřují.
6
Telefonický follow-up
Střední náklady
Telefonát za 4–6 týdnů ženám po komplikovaném porodu. Zjišťujete: jak se cítí, zda se vyskytují flashbacky, noční můry, vyhýbání, jak je na tom vztah s miminkem.
Při problému: odkaz na psychologa nebo podpůrnou skupinu.
Co vyžaduje větší investici, ale má vysokou návratnost
7
Spolupráce s dulami
Vyšší náklady
Zajistěte informovanost žen o možnosti duly. Pro rizikové skupiny (historie traumatu, bez partnera, výrazný strach) zvažte dulu hrazenou z nemocničního rozpočtu.
Dula nezasahuje do medicínské péče — poskytuje kontinuální emocionální a fyzickou podporu. Dopad: lepší porodní zkušenost, méně intervencí, méně traumatu, lepší kojení.
8
Kontinuita péče
Vyšší náklady
Ženy, které dostávají kontinuální péči od známé a důvěryhodné osoby, mají výrazně vyšší pravděpodobnost pozitivních porodnických výsledků. V ČR je možné vyhledat kontinuální služby přes Centra porodní asistence (např. CPA při FN Bulovka) nebo Mapu porodních asistentek UNIPA.
9
Školení personálu
Vyšší náklady
Jednorázový workshop nestačí. Funguje kombinace: pravidelná školení (4–8 hodin), pravidelné supervize a kultura, kde je normální mluvit o psychických aspektech péče.
💡 Nabídka TěhoDuše
Přijíždíme školit přímo k vám — workshopy, nácviky komunikace, nastavení screeningových postupů, supervizní setkání. Formát i obsah přizpůsobíme vašim potřebám.
10
EMDR terapie v porodnici
Vysoké náklady
Některé zahraniční porodnice zavádějí EMDR terapeuta přímo na oddělení — pro ženy po traumatickém porodu. Dopad: 79 % remise symptomů vs. 40 % u standardní péče. Většina žen se zlepší již po jednom sezení.
Přehled intervencí
Intervence
Časová náročnost
Náklady
Říkat co děláte, ptát se na souhlas
10 sekund
Žádné
Otázka na obavy při příjmu
1–2 minuty
Žádné
Psychický check-in během porodu
30 sekund
Žádné
Otázka „jak jste to prožila“
2 minuty
Žádné
Expresivní psaní (leták)
—
Nízké
Strukturovaný rozhovor
40–60 min
Střední
Telefonický follow-up
10–15 min
Střední
Spolupráce s dulami
—
Vyšší
Školení personálu
4–8 h + průběžně
Vyšší
EMDR v porodnici
—
Vysoké
Kdy a kam odkazovat
Odkazujte na psychologa nebo psychiatra, pokud
Žena popisuje flashbacky, noční můry nebo vyhýbání se vzpomínkám na porod
Pozorujete známky disociace nebo výrazného distressu
Žena má v anamnéze PTSD nebo jinou psychickou poruchu
Symptomy přetrvávají déle než měsíc
Žena vyjadřuje obavy o svůj vztah k dítěti
Co si odnést
Trauma není o tom, co se stalo — ale jak to žena prožila. Subjektivní zkušenost je silnější prediktor než typ porodu.
Malé změny v komunikaci mohou zabránit většině traumat. U 88 % žen by jiný přístup byl rozdílem.
Včasná cílená intervence funguje — a nemusí být časově náročná. Nejúčinnější techniky zaberou desítky sekund.
Debriefing bez specifického zaměření nefunguje — a může i škodit. Plošný rutinní debriefing není doporučen; cílená intervence pro rizikové ženy ano.
Odkazujte na specialisty — nemáte na to být sami. Psycholog nebo psychiatr je další krok v péči, ne vaše selhání.
Webinář · 99 Kč
Webináře pro odborníky
Praktické vzdělávání pro lékaře, porodní asistentky a psychology — komunikace s pacientkou, trauma-informovaný přístup a práce s perinatálním obdobím.
Zakladatelka TěhoDuše. Autorka knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Mgr. Kateřina Skalová Pražáková
Psycholožka
Psychologii vystudovala na Karlově univerzitě. Absolvovala výcvik v expresivních terapiích. Věnuje se podpoře žen v těhotenství, po porodu i v šestinedělí.
Zdroje
Xu, Y., et al. (2025). Systematic review and meta-analysis of prevalence and risk factors for psychological birth trauma. Nursing Research, 74(2), 123–129.
Leinweber, J., et al. (2022). Developing a woman-centred, inclusive definition of a traumatic childbirth experience. Birth, 49(4), 687–696. doi.org/10.1111/birt.12632
Doherty, J. R., et al. (2025). Effectiveness of EMDR for childbirth-related PTSD symptoms. Frontiers in Global Women’s Health, 6, 1487799. doi.org/10.3389/fgwh.2025.1487799
Ayers, S., et al. (2016). The aetiology of post-traumatic stress following childbirth: A meta-analysis. Psychological Medicine, 46(6), 1121–1134.
Hollander, M. H., et al. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women’s perceptions. Archives of Women’s Mental Health, 20, 515–523. doi.org/10.1007/s00737-017-0729-6
Horsch, A., Dekel, S., & van Pampus, M. G. (2024). Secondary prevention of childbirth-related PTSD. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 231(1), 83–99. doi.org/10.1016/j.ajog.2024.02.300
Dekel, S., et al. (2024). Systematic review and meta-analysis of evidence-based interventions for childbirth-related PTSD. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 230(6), 603–614. doi.org/10.1016/j.ajog.2024.02.037
Bannister, L., et al. (2025). Women’s experiences of debriefing following childbirth. Midwifery, 146, Article 104421. doi.org/10.1016/j.midw.2025.104421
Kranenburg, L. W. A., et al. (2023). Traumatic childbirth experience: How to prevent childbirth-related PTSD? International Journal of Environmental Research and Public Health, 20(4), 2775. doi.org/10.3390/ijerph20042775
Lai, X., et al. (2025). The association between doula care and childbirth-related PTSD symptoms. Birth, 52(2), 243–251.
Taheri, M., et al. (2018). Creating a positive perception of childbirth experience. Reproductive Health, 15, 73. doi.org/10.1186/s12978-018-0511-x
Diezi, A.-S., et al. (2023). Informing about childbirth without increasing anxiety. BMC Pregnancy and Childbirth, 23(1), 797. doi.org/10.1186/s12884-023-06105-3
Gamble, J., et al. (2005). Effectiveness of a counseling intervention after a traumatic childbirth. Birth, 32(1), 11–19. doi.org/10.1111/j.0730-7659.2005.00340.x
Chiorino, V., et al. (2020). The EMDR recent birth trauma protocol. Psychology & Health, 35(7), 795–810.
Soltanpour, Y., et al. (2025). The effect of early intervention with computer game (Tetris) on postpartum PTSD symptoms. BMC Pregnancy and Childbirth, 25(1), 327. doi.org/10.1186/s12884-025-07439-0
UNIPA. (b. d.). Mapa porodních asistentek. unipa.cz
Psychika v těhotenství · Výzkum a doporučení
WHO říká: psychická podpora patří do těhotenství
Když mluvíme o tom, že psychologická péče má být přirozenou součástí těhotenství, neříkáme nic radikálního. Říkáme to samé, co v roce 2022 řekla Světová zdravotnická organizace.
Mgr. Tereza SladkáDuben 20267 min čtení
WHO
Zdrojový dokument · 2022
Guide for Integration of Perinatal Mental Health in Maternal and Child Health Services
První ucelený dokument WHO, který jasně pojmenovává péči o duševní zdraví jako standard — ne nadstavbu — prenatální a postnatální péče.
WHO vydala tento průvodce v roce 2022 — a jeho poselství je jednoznačné: péče o duševní zdraví patří do těhotenství stejně přirozeně jako ultrazvuk. Ne jako luxus. Ne jako výjimka. Jako standard.
Čísla, která nejde přehlížet
1 z 5
těhotných žen prožívá úzkost nebo depresi
50 %
z nich zůstává bez jakékoli odborné podpory
0 Kč
hradí pojišťovna za psychologa v těhotenství v ČR
Proč polovina žen zůstává bez podpory? Chybí specialisté. Zdravotníci nebyli vyškoleni, aby se na psychiku ptali. A stigma říká, že těhotná žena má být šťastná — a pokud není, je to její selhání.
Přitom neléčené duševní obtíže v těhotenství nejsou jen „špatná nálada“. Zvyšují riziko porodnických komplikací, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti. Ovlivňují schopnost matky navázat vztah s dítětem. Přenášejí se do poporodního období — a mají dopad na celou rodinu, včetně partnerů, kteří jsou také ohroženi, ale o nichž systém prakticky neví.
Těhotenství je unikátní příležitost. Ženy jsou v pravidelném kontaktu se zdravotním systémem. Pokud tyto kontakty nevyužijeme k tomu, abychom se zeptali i na psychiku, propásneme šanci, která se tak snadno nezopakuje.
— WHO, Guide for Integration of Perinatal Mental Health, 2022
Odstupňovaná péče: většina žen potřebuje málo
WHO nenavrhuje, aby každá těhotná žena dostala psychologa. Navrhuje něco chytřejšího: odstupňovanou péči, kde intenzita pomoci odpovídá potřebě. A platí přitom jednoduchý princip — nejvíc žen potřebuje nejméně intenzivní pomoc.
Model odstupňované péče dle WHO
Čím výš, tím méně žen — a tím intenzivnější podpora
1
Základní podpora — pro všechny
Informace o tom, že úzkost v těhotenství je běžná. Psychoedukace. Odkaz na dostupnou pomoc. Tohle lze poskytnout při každé rutinní kontrole — bez speciálního vybavení, bez psychiatra.
Většina žen
2
Krátké psychologické intervence
Strukturované rozhovory, kognitivně-behaviorální techniky, práce s úzkostí nebo depresí. Může je poskytovat vyškolený zdravotník — ne nutně psychiatr.
Část žen
3
Specializovaná psychiatrická péče
Pro těžší stavy — závažná deprese, PTSD, psychóza. Vyžaduje odborníka a intenzivnější intervenci, případně farmakoterapii.
Malá část žen
Klíčový princip WHO: Screenujte jen tam, kde existuje návazná cesta péče. Ptát se ženy, jestli je v pořádku, a pak jí nemít co nabídnout — to není péče. To je zklamání důvěry.
Svět to dokáže. Česko zatím ne.
To, co prosazujeme, není experiment. Je to praxe ověřená po celém světě — v zemích, které mají výrazně omezenější zdroje než Česká republika.
🇨🇱
Chile
89 %
Celostátní screening deprese v těhotenství od roku 2003 s 89% pokrytím.
🇵🇰
Pákistán
V domácnostech
Komunitní pracovnice vyškolené v psychologické intervenci pro perinatální depresi — přímo u žen doma.
🇳🇵
Nepál
+47 %
Jednoduchý komunitní nástroj, který zvýšil využívání služeb duševního zdraví o 47 %.
🇿🇦
Jihoafrická republika
Systémově
Komplexní model odstupňované péče integrovaný do primárních zdravotních zařízení.
A co Česká republika?
V ČR dnes systematická péče o duševní zdraví v těhotenství neexistuje. Nikdo ji nevyžaduje, nikdo ji nehradí, nikdo ji systematicky neposkytuje. Ženy, které se v těhotenství potýkají s úzkostí nebo depresí, si musí pomoc najít samy — pokud vůbec vědí, že ji mohou hledat.
Na čem TěhoDuše pracuje
Chceme to změnit. Krok za krokem, ve spolupráci s lékaři, porodními asistentkami, pojišťovnami a odbornými společnostmi.
Plán systémové změny
Pět oblastí, kde usilujeme o konkrétní posun
Metodiky gynekologů a porodních asistentek
WHO doporučuje, aby otázky na psychický stav byly součástí každé rutinní kontroly. Zjišťujeme, jak tyto dokumenty v ČR vznikají a kde přesně by se téma mělo objevit.
Těhotenská průkazka
Je to dokument, který má v ruce každá těhotná žena. Může být prvním místem, kde se dozví, že úzkost v těhotenství je běžná — a že existuje pomoc.
Standardizovaný screening
Řešíme: kdo screening provádí, kdy v průběhu těhotenství, jaký nástroj použít — a hlavně, jak zajistit, aby po pozitivním výsledku skutečně následovala pomoc. Chile to dokázalo. Proč ne Česko?
Digitální nástroje
Aplikace nabízející prevenci, self-screening, edukaci a propojení na pomoc. WHO digitální formáty podpory doporučuje. Aplikace nemůže nahradit osobní kontakt — ale může být mostem k němu.
Hrazení návštěv psychologa ze zdravotního pojištění
Minimálně tři návštěvy pro každou těhotnou ženu — stejně jako se podařilo prosadit hrazené návštěvy porodních asistentek v šestinedělí. Precedent existuje. Ekonomická logika je jasná: prevence je levnější než léčba následků.
V ČR máme vyspělou zdravotnickou infrastrukturu, kvalifikované odborníky a systém, který jednou ukázal, že dokáže rozšířit standard péče. Chybí jen systémová vůle. A o tu usilujeme.
Zdarma
Bezplatný kurz pro nastávající maminky
Psychická pohoda v těhotenství, zvládání obav a první kroky, pokud se necítíte dobře. Dostupné ihned — online.
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů — postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Zdroj
WHO (2022). Guide for integration of perinatal mental health in maternal and child health services. Geneva: World Health Organization. ISBN 978-92-4-005714-2. Dostupné na: who.int
Pro odborníky · Porodní asistentky & lékaři
Proč je důležitá aktivní spolupráce se ženou?
Ani ten nejzkušenější odborník nemůže znát tělo a prožívání každé konkrétní ženy. Naslouchání není zpochybněním odbornosti — je jejím doplněním.
Mgr. Zuzana Marečková KloudováÚnor 20266 min čtení
Žena je jediná, kdo své tělo zevnitř skutečně cítí — zná jeho signály a hranice. Teprve spojením odborných znalostí a jedinečné zkušenosti ženy vzniká péče, která je bezpečná, účinná a respektující.
Navázaná spolupráce se ženou není přítěž. Je to opora — pro vás i pro ni.
Kruh spolupráce
Co vzniká, když se odbornost a zkušenost ženy potkají
Jak to vypadá v praxi
Vyberte svou roli a podívejte se na konkrétní kroky
Zkušenost, odbornost a praxe porodní asistentky jsou klíčové. Plně se ale uplatní teprve tehdy, když žena není jen pasivním příjemcem péče, ale aktivní partnerkou porodu.
Jak ženu aktivizovat
Ptát se místo předpokládání — „Co vám teď pomáhá?“„Jak to teď vnímáte?“
Nabízet volby, i jednoduché — „Můžeme zkusit tohle nebo tamto — co se vám zdá bližší?“
Dávat prostor pojmenovat bolest, strach, potřeby, rytmus — bez přerušování a bez hodnocení
Vyjadřovat důvěru v tělo ženy — „Vaše tělo ví, co dělá.“
Pro porodní asistentku
Nepotřebujete vše táhnout sama ani vymýšlet za ženu
Rychleji se zorientujete v tom, co žena skutečně potřebuje
Práce je plynulejší a méně vyčerpávající
Snižuje se napětí a odpor
Pro ženu
Cítí se slyšená, respektovaná a kompetentní
Lépe zvládá bolest a zátěž porodu
Snáze spolupracuje i v náročných fázích
Klesá riziko traumatického prožitku
Navázaná spolupráce ulehčuje práci porodní asistentce a posiluje ženu tam, kde to v porodu potřebuje nejvíc.
Odbornost, zkušenosti a klinické rozhodování lékaře jsou v porodu zásadní. Jejich účinnost se ale výrazně zvyšuje tehdy, když je žena vnímána jako aktivní spolupracující partner, ne jako objekt výkonů.
Jak podpořit spolupráci ženy
Ptát se místo předpokládání — „Jak to teď zvládáte?“„Co je pro vás teď nejtěžší?“
Krátce vysvětlit záměr postupu a nabídnout volbu, pokud je možná
Zachytit signály ženy — napětí, odpor, zahlcení — dříve, než se promění v nespolupráci
Uznat kompetenci ženy v jejím prožívání — „Vy nejlépe víte, co se ve vašem těle děje.“
Pro lékaře
Rychlejší získání relevantních informací
Menší odpor, méně konfliktů a krizových situací
Plynulejší průběh výkonů a lepší adherence
Nižší riziko sekundární traumatizace a stížností
Pro ženu
Pocit bezpečí a kontroly v náročné situaci
Lepší schopnost spolupracovat i při urgentních výkonech
Snížení stresu, který může komplikovat porod
Pozitivnější poporodní integrace zážitku
Spolupracující žena není překážkou odborné péče. Je jejím zesilujícím faktorem — zejména v akutních a rozhodujících momentech.
Webinář · 99 Kč
Webináře pro odborníky
Praktické vzdělávání pro lékaře, porodní asistentky a psychology — komunikace se ženou, trauma-informovaný přístup a práce s perinatálním obdobím.
Psychologii vystudovala na FF Masarykovy univerzity. Máma. Zaměřuje se na práci s dětskými klienty a jejich rodinami, individuální terapii i rodinné terapie. Věří, že v každém člověku je hluboká síla — i když ji zrovna necítí.
Pro odborníky · Komunikace a péče
Sekundární traumatizace: kdy péče zraňuje a jak to změnit
Žena si nepamatuje přesný průběh porodu. Ale velmi přesně si pamatuje, jak s ní lidé mluvili — a jak se díky nim cítila. Právě tam má zdravotník největší moc.
Mgr. Tereza SladkáProsinec 202512 min čtení
Každá čtvrtá až pátá žena má v anamnéze sexuální zneužití. Tři až devět procent žen zažívá násilí od partnera během těhotenství. A ženy s historií traumatu mají třikrát vyšší riziko, že zažijí další násilí. Většina z nich vám o tom neřekne.
1 ze 4
žen zažila sexuální zneužití v dětství
3–9 %
žen zažívá násilí od partnera během těhotenství
3×
vyšší riziko dalšího násilí u žen s historií traumatu
Traumatem přitom rozumíme víc než jen fyzické násilí. Jde o jakoukoliv zkušenost, která člověka zahltí nad jeho schopnost ji zpracovat — ať už jde o sexuální zneužití, domácí násilí, ztrátu dítěte, ale i předchozí negativní zkušenost se zdravotnictvím nebo pocit ztráty kontroly při dřívějším porodu.
Tento přístup má dvojí efekt: chrání ženy s historií traumatu před retraumatizací a zároveň snižuje riziko, že porod bude traumatický i pro ženy bez předchozí zátěže. Protože principy citlivé péče — respekt, komunikace, pocit kontroly — prospívají všem.
Žena si často nepamatuje přesný průběh porodu. Ale velmi přesně si pamatuje, jak s ní lidé mluvili, jak se k ní chovali — a jak se díky nim cítila.
— Klíčové zjištění výzkumů porodního traumatu
Dvě věci, které snadno zaměnit
V praxi se často mluví o porodním traumatu a sekundární traumatizaci jako o totéž. Nejsou. Rozdíl je zásadní — protože každé vyžaduje jiný typ práce a jiný typ intervence.
Porodní trauma vs. sekundární traumatizace
Stejné příznaky, různý původ — různá cesta ke zdroji
Typ 1
Porodní trauma
Vzniká ze subjektivního prožitku porodu jako ohrožujícího nebo bezmocného — kvůli průběhu samotné události: komplikace, rychlý porod, urgentní situace.
Větší práce s
tělempamětístrachemintegací zážitku
Typ 2
Sekundární traumatizace
Vzniká necitlivým zacházením, bagatelizací nebo nedostatkem respektu ze strany zdravotníků. Zdrojem zranění není medicínská událost, ale způsob péče.
Větší práce s
vztahemhranicemivalidacímocí
Klíčový poznatek: I velmi náročný porod nebo komplikované těhotenství nemusí být traumatizující, pokud se žena cítí respektovaná, informovaná a v bezpečném vztahu se zdravotníky. Naopak medicínsky „hladký“ porod může být silně traumatický, pokud žena zažije nerespekt nebo ztrátu kontroly.
Co sekundární traumatizaci spouští
Primárním mechanismem je porušení pocitu bezpečí, autonomie a respektu. Konkrétně se to v praxi projevuje takto:
Situace, které vedou k sekundární traumatizaci
Neempatické, hrubé nebo ponižující jednání
Zákroky bez předchozí komunikace nebo souhlasu
Chybějící vysvětlení toho, co se děje a proč
Ignorování nebo zlehčování bolesti, strachu nebo potřeb
Komentáře „to nic není“, „jiné to zvládly“, mluvení o ženě ve třetí osobě
Zbytečný tlak, zastrašování nebo manipulace
Pocit bezmoci — žena nemá hlas ani možnost ovlivnit, co se s ní děje
Následky mohou být závažné: rozvoj posttraumatických příznaků po porodu, úzkosti, strach z mateřství i z dalšího těhotenství, pocity vlastního selhání, studu nebo viny, a dlouhodobá nedůvěra v zdravotnický systém.
Jak na to: čtyři principy trauma-informované péče
Mezinárodní konsenzus (SAMHSA) definuje trauma-informovanou péči pomocí modelu 4R. Každý princip má přímý dopad na to, zda žena zažije péči jako bezpečnou — nebo zraňující.
Model 4R — trauma-informovaná péče
Klikněte na princip a přečtěte si, co znamená v praxi
1
Realize — Uvědomit si
rozšířenost traumatu ve vaší ordinaci
Trauma je rozšířené. Velmi rozšířené. Každá čtvrtá až pátá žena má v anamnéze sexuální zneužití. Mnoho žen zažilo násilí, ztrátu nebo medicínské trauma. A vy o tom často nevíte — protože se vám o tom neřekne.
Přistupujte ke každé ženě s vědomím, že mohla něco těžkého zažít — i když na to nic neukazuje
I předchozí negativní zkušenost se zdravotnictvím — i mimo porodnici — ovlivňuje, jak žena prožije porod
Není potřeba pátrat ani diagnostikovat — stačí přistupovat s otevřeností a bez předpokladů
💡 V praxi
Samotné vědomí, že trauma je rozšířené, mění tón komunikace. Začíná ještě před tím, než otevřete ústa.
2
Recognize — Rozpoznat
varovné signály a spouštěče
Naučte se identifikovat momenty, kdy žena může reagovat jinak, než byste čekali — disociace (odpojení od těla a přítomného okamžiku, kdy žena „není tady“), náhlá pasivita nebo panická agitovanost. Nejde o diagnózu, ale o citlivost k signálům.
„Nepřítomný“ pohled, odpovídá s prodlevou nebo vůbec — může jít o disociaci (psychické odpojení jako obranná reakce)
Zvýšená úzkost při vaginálním vyšetření, ultrazvuku nebo vyšetření prsu — invazivní výkony jsou častým spouštěčem
Po porodu: odpoutání od dítěte, „prázdný“ výraz, nezájem o kojení
💡 Otázky při příjmu
„Máte nějaké obavy z porodu?“ — a počkejte. Pokud žena mlčí, nedomýšlejte za ni. Můžete dodat: „Je něco, o čem byste chtěla, abych věděla? Nebo naopak něco, čemu bychom se měly vyhnout?“
3
Respond — Reagovat
přizpůsobit péči — komunikovat, ptát se, respektovat
Průběžně říkejte, co děláte a proč. Ženu zapojujte do rozhodování — aktivní role snižuje pocit ztráty kontroly, který je jedním z hlavních spouštěčů traumatické reakce.
Nabízejte skutečné možnosti: „Chcete zkusit vanu nebo sprchu? Chcete změnit polohu?“ — a pokud žena řekne „ne“ nebo „počkejte“, respektujte to bez vysvětlování
Před každým výkonem nejdřív vysvětlete, co a proč — pak se zeptejte odděleně: „Souhlasíte?“ Reálná odpověď „ne“ musí být možná. Pokud žena odmítne, potvrďte to: „Dobře, nebudeme to dělat.“
U žen se známou historií traumatu: zapište do dokumentace pro celý tým, co jí pomáhá a čemu se vyhnout
💡 V náročných momentech
„Vidím, že je to teď těžké.“ — a zastavte se. Pojmenování bez hodnocení je samo o sobě podpůrné. Pak: „Co by vám teď pomohlo?“ — a nechte ji odpovědět.
4
Resist — Chránit
předcházet retraumatizaci — i nechtěné
Způsob péče může sám o sobě traumatizovat — i když medicínsky děláte všechno správně. Tón hlasu, způsob dotyku, oční kontakt — zdánlivé „drobnosti“ mají velký dopad.
Výkony bez vysvětlení nebo souhlasu — jeden z nejčastějších zdrojů sekundární traumatizace
„To nic není“, „jiné to zvládly“, mluvení o ženě ve třetí osobě — bagatelizace emoce zpravidla zesiluje, ne tlumí
Ignorování bolesti nebo strachu — i když fyzicky „nic není“, prožitek ženy je reálný
💡 Jednoduchý test
Před každým zásahem: „Jak bych chtěla, aby se to dělalo mně?“ — a po náročném porodu nabídněte ženě prostor promluvit: „Jak to na vás působilo? Je něco, co vám leží na srdci?“
Věty, které se vyplatí mít po ruce
Konkrétní formulace pro každodenní praxi
„
Chci vám nejdřív vysvětlit, co se bude dít.
„
Souhlasíte?
„
Dobře, nebudeme to dělat.
„
Vidím, že je to teď náročné.
„
Můžeme postupovat pomaleji.
„
Co byste teď potřebovala?
„
Máte nějaké přání nebo obavu?
„
Rozhodnutí je na vás. Jsem tu, abych vám pomohla.
Věty fungují jen tehdy, pokud po nich skutečně počkáte na odpověď — a tu odpověď respektujete.
Tahák do každodenní praxe
Sedm principů, které si lze odnést
1
Vysvětli — zeptej se — respektuj odpověďKaždý výkon = informace + souhlas. Oznámení a souhlas jsou dva oddělené kroky.
2
Mluv se ženou, ne o ženěAni ve chvíli, kdy diskutujete s kolegou, nemluvte o ní jako by nebyla přítomna.
3
Validuj emoce — i ty, které ti nedávají smysl„Vidím, že máte strach.“ — ne „to není důvod ke strachu“.
4
Nabízej skutečné volby„Chcete zkusit X nebo Y?“ — kde obě možnosti jsou reálně dostupné a přijatelné.
5
Předpokládej možnost traumatuNení potřeba ptát se — stačí přistupovat s tím vědomím, a upravit tón, tempo a způsob dotyku.
6
Vyhni se hodnotícím soudům„To nic není“ nebo „jiné to zvládly“ — i míněno dobře — zpravidla uzavírá, ne otevírá.
7
Po náročném porodu nabídni prostor promluvitDobrovolně, s citlivostí a bez tlaku. Ne povinný debriefing — ale otevřené dveře.
Webinář · 99 Kč
Webináře pro odborníky
Praktické vzdělávání pro lékaře, porodní asistentky a psychology — komunikace s pacientkou, trauma-informovaný přístup a práce s perinatálním obdobím.
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů — postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Zdroje
Substance Abuse and Mental Health Services Administration (SAMHSA). (2014). SAMHSA’s Concept of Trauma and Guidance for a Trauma-Informed Approach. HHS Publication No. (SMA) 14-4884. library.samhsa.gov
Schroeder, K., et al. (2025). Reframing obstetric care through a trauma-informed lens. Pregnancy.doi.org/10.1002/pmf2.70081
Holtz, K. A., et al. (2022). Trauma informed care in the obstetric setting and role of the perinatal psychiatrist. Psychiatry Research.doi.org/10.1016/j.psycr.2022.100082
Hall, S., et al. (2021). Education in trauma-informed care in maternity settings. MCN: The American Journal of Maternal/Child Nursing.pmc.ncbi.nlm.nih.gov
Leinweber, J., et al. (2022). Trauma-informed perinatal healthcare for survivors of sexual violence. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
Gokhale, P., et al. (2020). Refining trauma-informed perinatal care. Journal of Midwifery & Women’s Health, 65(2), 224–230. doi.org/10.1111/jmwh.13063
Leinweber, J., et al. (2022). Developing a woman-centred definition of a traumatic childbirth experience. Birth, 49(4), 687–696. doi.org/10.1111/birt.12632
Hollander, M. H., et al. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women’s perceptions and views. Archives of Women’s Mental Health, 20, 515–523. doi.org/10.1007/s00737-017-0729-6
Pan, Y., et al. (2021). Prevalence of childhood sexual abuse among women: A worldwide meta-analysis. Trauma, Violence & Abuse.doi.org/10.1177/1524838020912867
Barrios, Y. V., et al. (2015). Association of childhood abuse with intimate partner violence in pregnancy. PLoS ONE, 10(1), e0116609. doi.org/10.1371/journal.pone.0116609
Pro odborníky · Péče v porodnici
Co lze zařadit do provozu porodnic?
Praktická inspirace pro péči před porodem, při porodu a po porodu — s ohledem na kapacity i každodenní realitu pracovišť.
Porod je mimořádně intenzivní událost. Pro řadu žen je posilující — u části však může být spojen i s dlouhodobě nepříjemnými psychickými dopady. V literatuře se uvádí široké rozpětí výskytu traumatické porodní zkušenosti.
Text vychází zejména ze studií ze zahraničí a je doplněn o praktické tipy, z nichž některé vycházejí z osvědčených postupů konkrétních porodnic. Berme jej jako soubor inspirací: co lze zvažovat, pokud je to pro dané pracoviště i jednotlivé pracovníky proveditelné.
Checklist péče v porodnici
Tři klíčové fáze a oblasti, na které se zaměřit
Fáze 1
Péče před porodem
7
oblastí přípravy a nastavení
Realistická očekáváníPředporodní kurzyDech & relaxacePorodní plánProstředí sáluKontinuita péčeStrach z porodu
Fáze 2
Péče při porodu
3
klíčové oblasti přímé podpory
Podpora ženy i partneraPříjemná atmosféraPomůcky & úlevové polohy
Fáze 3
Péče po porodu
4
kroky pro bezpečný přechod domů
Kontakt kůže na kůžiMapování psychikyDebriefing (citlivě)Porodní trauma
1. Péče před porodem
1
Nastavit realistická očekávání
V tom, jak žena zpětně hodnotí svůj porod, nerozhoduje jen to, co se stalo — ale také jak se to komunikovalo, zda se cítila „viděná a slyšená“ a jak velký byl případný nesoulad mezi očekáváním a realitou.
💡 Prakticky do provozu
Doporučujeme transparentně uvádět (v konzultacích, na kurzech i na webu), co je v porodnici standard a co je podmíněné kapacitami či indikací. Snižuje to riziko nedorozumění a následného zklamání, když „něco slíbeného“ nakonec možné není.
2
Co zařadit do předporodních kurzů
Předporodní příprava může podpořit informovaná rozhodnutí a posílit emoční stabilitu. Klíčové přitom je, zda kurzy zahrnují jen průběh „normálního“ porodu, nebo i možné komplikace a intervence — studie naznačují, že příprava zahrnující oba scénáře snižuje pravděpodobnost, že žena bude porod vnímat jako traumatický.
💡 Prakticky do provozu
Doporučujeme věnovat část kurzu jak přirozenému průběhu porodu, tak i srozumitelnému vysvětlení možných komplikací a postupů — co se děje při hrozícím předčasném porodu, jaké bývají typické kroky v konkrétních situacích a kam se žena může obrátit.
3
Doporučovat dechová cvičení, relaxaci a mindfulness
Nácvik relaxačních technik může dle dostupných studií usnadnit průběh porodu zejména tím, že snižuje vnímanou intenzitu bolesti — patří sem dechová cvičení, mindfulness nebo jóga.
💡 Prakticky do provozu
Pokud není možné podobné nácviky zařadit přímo do kurzů, má smysl ženám doporučovat, aby takové techniky vyhledaly jinde — například prostřednictvím těhotenské jógy.
4
Porodní plán a plán B
Formulace přání ohledně porodu může ženě, partnerovi i zdravotníkům pomoci ujasnit si, co je pro ženu důležité. V praxi funguje jako nástroj komunikace. Protože je porod nepředvídatelný proces, je doporučováno připravit se na více možných scénářů.
💡 Prakticky do provozu
S nastávajícími rodiči je vhodné mluvit i o „plánu B“ — co by ženě pomohlo, kdyby ne vše proběhlo podle původních představ (např. co je pro ni důležité při nutné intervenci, jakou podporu očekává od personálu, jaké drobnosti by jí pomohly cítit se bezpečněji — třeba bonding i v případě císařského řezu).
5
Prostředí sálu a možnost návštěvy
Prvky známého prostředí — jemné zemité barvy, textilie, závěsy, pohodlný nábytek — mohou mnoha ženám pomoci cítit se bezpečně. Jiné ženy se naopak cítí bezpečněji ve více „technokratickém“ prostředí s viditelným vybavením. Neexistuje jedna „správná“ podoba pro všechny.
💡 Tip
Doporučujeme umožnit těhotným ženám návštěvu porodních sálů ještě před rozhodnutím, kde budou rodit, aby zjistily, zda se v prostředí cítí bezpečně. Senzorické porodní sály (programovatelná světla, projekce, zvuky) jsou inspirující přístup — ale i jednoduché kroky jako možnost přítmí, omezení hluku a volba hudby jsou pro řadu pracovišť realistická cesta.
Pokud podobné pomůcky nejsou k dispozici na oddělení, je možné ženám doporučit, aby si přinesly věci, které jim pomohou vytvořit příjemnější atmosféru — oblíbenou hudbu, elektronické svíčky nebo vlastní aromaterapii.
— Inspirace z praxe porodnic
6
Kontinuita podpory a návaznost péče
Ženy, které dostávají kontinuální péči od známé a důvěryhodné osoby, mají vyšší pravděpodobnost pozitivních porodnických výsledků a méně často negativní porodní zkušenost. Taková osoba může poskytnout emoční podporu během porodu i partnerovi.
💡 Prakticky do provozu
V České republice je možné vyhledat kontinuální služby porodních asistentek přes Centra porodní asistence (např. CPA při FN Bulovka). Pokud porodnice nemá CPA, lze ženám zmínit Mapu porodních asistentek na webu UNIPA. Dulu lze vyhledat přes Českou asociaci dul. Pro návaznost péče po porodu doporučujeme sestavit přehledný „rozcestník péče“ s kontakty na laktační poradnu, fyzioterapeuty, psychology a podpůrné organizace (Úsměv mámy, Nedoklubko, Perinatal) — a umístit jej do čekáren, ambulancí i na web.
7
Kdy zbystřit: výrazný strach z porodu
Strach z porodu se u žen liší intenzitou — od běžných obav po závažnou tokofobii, která ovlivňuje každodenní fungování. Užitečné je rozlišovat mezi strachem, který žena vnímá jako zvládnutelný, a strachem, který vyžaduje podporu nad rámec běžné péče.
Doporučované možnosti podpory
Psychologické poradenství a terapie — zejména kognitivně-behaviorální terapie (KBT)
Psychiatrická pomoc v závažnějších situacích
Mapování intenzity strachu při konzultacích a aktivní nabídka odkazu na odborníka
2. Péče při porodu
1
Podpora ženy i partnera: „být u toho“ a dělat to srozumitelně
Srozumitelná komunikace, zajištění informovaného souhlasu a emoční podpora vedou k tomu, aby se žena cítila „viděná a slyšená“. Doprovod ženy k porodu může být významným podpůrným faktorem — ale jen pokud je na svou roli dobře připraven.
💡 Prakticky do provozu
Doporučujeme myslet i na doprovod — nejen „povolit přítomnost“, ale dát mu jasnou roli: co může dělat, jak může ženě pomoci (nabízet pití, masáž, napustit vanu). Osvědčuje se vytvořit doprovodu základní zázemí (kam si odložit věci, kde si sednout) a nabídnout mu vodu nebo čaj.
2
Pomoci vytvořit příjemnou atmosféru
Příjemná atmosféra s minimem rušivých vlivů má prokazatelný vliv na průběh porodu. Přítmí bylo ve studii spojeno s častějším spontánním vaginálním porodem, méně nástřihy a menším poraněním — ženy zároveň častěji popisovaly stav „flow“. Relaxační hudba může snižovat vnímanou bolesti a zvyšovat spokojenost s porodem.
Co může pomoci (dle výzkumů)
Přítmí nebo možnost regulace osvětlení
Relaxační nebo oblíbená hudba, omezení hluku
Ponoření do teplé vany
Masáže a dotek
Aromaterapie (např. levandulový extrakt)
💡 Prakticky do provozu
Tam, kde je to možné, nabídněte ženě volbu — přítmí, hudba, ticho nebo omezení rušivých vstupů. Nejde o „jedno správné nastavení“, ale o možnost přizpůsobit prostředí tomu, co konkrétní ženě pomáhá.
3
Nabízet dostupné pomůcky a aktivně se ptát
V řadě porodnic je k dispozici základní vybavení pro pohyb a úlevové polohy — ale ne vždy se nabízí automaticky. Nabízení porodních pomůcek podporuje pocit kontroly, bezpečí a autonomie rodičky, které jsou klíčovými faktory pozitivního porodního prožitku.
💡 Prakticky do provozu
Doporučujeme aktivně nabízet a připomínat dostupné pomůcky: gymbally, rebozo, sprchu, hřejivé či chladicí polštářky, dle možností aromalampy nebo oleje do koupele. V některých situacích může ženě při intenzivních kontrakcích pomoci mít „něco v ruce“ (masážní míček, hřeben) — zejména pokud ji vyhovuje odvádění pozornosti tělesným podnětem.
3. Péče po porodu
1
Podpora kontaktu matky a dítěte
Kontakt kůže na kůži po porodu — alespoň na kratší dobu — je uváděn jako jeden z kroků, který může pomoci předejít rozvoji příznaků PTSD.
💡 Prakticky do provozu
Pokud je to možné, doporučujeme během „zlaté hodinky“ dopřát rodičům a dítěti co nejvíce klidu a rutinní vyšetření, pokud možno, odložit na později.
2
Aktivně mapovat psychický stav ženy
Vhodné je zaměřovat se i na emoce ženy, nejen na fyzické zdraví. Do mapování se mohou zapojit různí zdravotníci — personál v nemocnici, pediatři i praktičtí lékaři. Zvláštní pozornost je na místě u žen s projevy deprese, úzkosti či PTSD, ale také u matek dětí s potížemi se spánkem, krmením nebo nadměrným pláčem.
💡 Prakticky do provozu
Ženě lze klást otázky: „Jak se cítíte ohledně porodu?“ · „Jak jste to prožila?“ · „Chcete se k něčemu vrátit nebo něco dovysvětlit?“ Ženy oceňují možnost být vyslyšeny a uznání pocitů bez odsuzování — naopak jako zraňující vnímají, když zdravotník odváděl pozornost od emocí k fyzickému zdraví dítěte nebo obhajoval vlastní postupy.
3
Co s debriefingem po porodu?
Debriefing po porodu je často zmiňovaná intervence — rozhovor o emocích spojených s porodem vedený porodní asistentkou. Zároveň jsou však důkazy o jeho účinnosti zaměřeného na trauma kontroverzní: v některých případech může přispívat i ke zhoršení příznaků.
Roli hraje také načasování — část žen chce o porodu mluvit brzy, mnoho žen se na to krátce po porodu necítí připravených a oceňuje možnost rozhovoru s odstupem týdnů, případně ve více setkáních.
💡 Prakticky do provozu
Pokud rozhovor nabízíte, zdůrazněte dobrovolnost, citlivý styl a možnost načasování — ne „povinné“ rozebírání bezprostředně po porodu.
Psychologii vystudovala na Karlově univerzitě. Absolvovala výcvik v expresivních terapiích. Věnuje se podpoře žen v těhotenství, po porodu i v šestinedělí — vnímá, jak moc protichůdné informace v těchto obdobích zbytečně zatěžují.
Mgr. Gabriela Juříková
Psycholožka
Vystudovala psychologii na FF UP v Olomouci, vzdělává se v integrativní psychoterapii. Působí na gynekologicko-porodnickém oddělení, v perinatálním podpůrném a paliativním týmu a v soukromé praxi. Věří, že každý z nás má v sobě vlastní zdroje a sílu zvládat náročná období.
Zdroje
Albo, S. et al. (2025). Illuminating birth: Exploring the impact of birthing environment lighting on labor. Frontiers in Global Women’s Health, 6, Article 1599885.
Alizadeh-Dibazari, Z. et al. (2024). The effect of non-pharmacological prenatal interventions on fear of childbirth. BMC Psychiatry, 24, Article 415.
Bannister, L. et al. (2025). Women’s experiences of debriefing following childbirth. Midwifery, 146, Article 104421.
Burns, E. et al. (2022). Intrapartum interventions and outcomes following immersion in water. BMJ Open, 12(7), e056517.
Cross, H. et al. (2023). Antenatal preparation, obstetric complications and birth experience. BMC Pregnancy and Childbirth, 23, Article 543.
Dekel, S., Ein-Dor, T., & Berman, Z. (2017). Is childbirth a traumatic event? European Journal of Obstetrics & Gynecology, 211, 48–54.
Diezi, A.-S. et al. (2023). Informing about childbirth without increasing anxiety. BMC Pregnancy and Childbirth, 23(1), Article 797.
Doherty, J. R. et al. (2025). EMDR for childbirth-related PTSD symptoms. Frontiers in Global Women’s Health, 6, Article 1487799.
Gamble, J. et al. (2005). Effectiveness of counseling after a traumatic childbirth. Birth, 32(1), 11–19.
Hermans, A. C. M. et al. (2025). Parent’s Perspective on Continuity of Care. International Journal of Integrated Care, 25(1), Article 4.
Hollander, M. H. et al. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences. Archives of Women’s Mental Health, 20, 515–523.
Horsch, A. et al. (2024). Secondary prevention of childbirth-related PTSD. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 231(1), 83–99.
Jomeen, J. et al. (2020). Tokophobia and fear of birth. Journal of Reproductive and Infant Psychology, 39(1), 2–15.
Kranenburg, L. W. A. et al. (2023). Traumatic childbirth experience. International Journal of Environmental Research and Public Health, 20(4), Article 2775.
Leinweber, J. et al. (2022). Developing a definition of a traumatic childbirth experience. Birth, 49(4), 687–696.
Lunda, P. et al. (2018). Women’s experiences of continuous support during childbirth. BMC Pregnancy and Childbirth, 18(1), Article 167.
Nilsson, C. et al. (2018). Definitions, measurements and prevalence of fear of childbirth. BMC Pregnancy and Childbirth, 18, Article 28.
Nilsson, C. et al. (2020). [Birthing environment and supportive measures]. Shrnutí z recenzovaných studií.
Schmitt, N. et al. (2022). The partner’s experiences of childbirth. BMC Pregnancy Childbirth, 22, 742.
Smith, C. A. et al. (2018). Relaxation techniques for pain management in labour. Cochrane Database of Systematic Reviews, 3, CD009514.
Taheri, M. et al. (2018). Creating a positive perception of childbirth experience. Reproductive Health, 15, Article 73.
Webb, R. et al. (2021). When birth is not as expected. BMC Pregnancy and Childbirth, 21(1), Article 475.
Wrønding, T. et al. (2019). The aesthetic nature of the birthing room environment. Scientific Reports, 9, Article 303.
TěhoDuše, z. s. (b. d.). Porodní trauma: Praktický průvodce pro lékaře a porodní asistentky. tehoduse.solidpixels.com
UNIPA. (b. d.). Mapa porodních asistentek. unipa.cz
FN Bulovka. (b. d.). Centrum porodní asistence. bulovka.cz
Pro odborníky · Průvodce
Deprese v těhotenství: jak ji rozpoznat a co s ní
Postihuje každou pátou těhotnou ženu, přesto zůstává polovina případů nerozpoznána. Tento průvodce vám dá konkrétní nástroje — jak téma citlivě otevřít, co říkat a co ne, jak zavést screening do praxe a kam ženu odeslat.
Mgr. Tereza Sladká202512 min čtení
Vážené kolegyně a kolegové, jako zdravotníci v první linii máte jedinečnou příležitost depresivní symptomy včas rozpoznat a nabídnout adekvátní podporu. Nejde o diagnózu — to udělá odborník. Jde o všimnutí si, o bezpečný prostor a o správné nasměrování. Tento průvodce vám v tom pomůže.
20 %
těhotných žen prožívá depresi v průběhu těhotenství
40 %
má alespoň některé depresivní symptomy, i když ne plnou diagnózu
50 %
případů zůstává nerozpoznáno a žena se nedostane k potřebné pomoci
Nejprve jeden mýtus, který je třeba vyvrátit
Těhotenství neposkytuje ženám žádnou „imunitu“ proti depresi. Výzkumy jasně ukazují, že depresivní stavy se objevují s podobnou frekvencí v těhotenství jako v postpartálním období. Navíc neléčená prenatální deprese často přetrvává i po porodu — a má závažné důsledky pro matku i dítě.
Těhotné ženy jsou emocionálně velmi citlivé — a to je biologicky správně. Zvýšená emoční senzitivita v těhotenství je adaptivní mechanismus, který připravuje mozek matky na intenzivní vnímavost potřebnou pro vytvoření silného pouta s dítětem.
— nejde o slabost, ale o biologicky zakotvený proces
Je proto důležité, aby perinatální péče nahlížela na emoční zranitelnost těhotných žen nikoliv jako na problém, ale jako na klíčovou součást mateřské adaptace — která si zaslouží respekt a podporu.
Proč záleží na včasném rozpoznání
Neléčená deprese v těhotenství nemá dopad jen na matku — zasahuje i průběh těhotenství, porod a vývoj dítěte. Každé včasné odeslání může doslova změnit trajektorii celé rodiny.
📋
Nižší účast na prenatálních kontrolách
⚠
Rizikové chování — kouření, alkohol, látky
⏱
Vyšší riziko předčasného porodu a nižší porodní hmotnosti
🤝
Narušení vazby mezi matkou a dítětem po narození
🔄
Přetrvávání deprese i po porodu — bez léčby se stav nezlepší sám
Jak citlivě otevřít téma psychického zdraví
V prostředí ordinace může být náročné najít prostor pro hlubší rozhovor. Přesto stačí několik upřímně položených otázek. Nemusíte klást všechny — mnohdy postačí ta nejzákladnější: „Jak se vlastně cítíte?“ Touto otázkou dáváte najevo zájem.
Otázky pro rozhovor
Tyto změny mohou být přirozenou součástí těhotenství, ale i varovnými signály deprese. Způsob, jakým žena odpovídá, vám mnohdy řekne víc než samotná odpověď.
Zjistěte, co žena dělá, co ji baví, co ji těší. Ztráta radosti z věcí, které ji dřív těšily, je jedním z klíčových příznaků deprese — a ženy ho samy často neregistrují.
Sociální izolace může být jak příčinou, tak důsledkem deprese. Pokud žena nemá nikoho, komu by se mohla svěřit, je to silný rizikový signál.
Historie deprese nebo úzkostných poruch je jedním z nejsilnějších rizikových faktorů pro prenatální depresi. Stejně tak rodinná anamnéza — genetická predispozice hraje důležitou roli.
✓Co říkat
„Jak se cítíte psychicky?“ — otevírá prostor pro upřímný rozhovor.
„Chcete si promluvit o vašich obavách? Mám kontakty na odborníky.“ — staví psychiku na stejnou úroveň jako tělo.
„Mnoho žen prochází podobnými pocity. Nejste v tom sama.“ — snižuje pocit studu a izolace.
„Děkuji, že jste se se mnou podělila. To vyžaduje odvahu.“ — oceňuje otevřenost.
✗Co neříkat
„To jsou jen hormony, to přejde.“ — zlehčuje skutečné problémy.
„Měla byste být šťastná, že jste těhotná.“ — vytváří pocit viny.
„Zkuste se prostě více usmívat a myslet pozitivně.“ — trivializuje komplexní psychické stavy.
„Počkejte, až se miminko narodí, to teprve poznáte, co je stres.“ — odrazuje od sdílení a normalizuje budoucí strádání.
Na co se zaměřit při anamnéze
Tyto faktory výrazně zvyšují riziko prenatální deprese. Jejich přítomnost neznamená diagnózu — ale ano zvýšenou pozornost a aktivní nabídku podpory.
Rizikové faktory
Historie psychiatrických onemocnění, zejména deprese nebo úzkostné poruchy
Předchozí postpartální deprese
Stresující životní události v posledních měsících
Nedostatečná sociální podpora nebo izolace
Konfliktní partnerský vztah nebo domácí násilí
Ambivalence nebo negativní pocity vůči těhotenství
Finanční nejistota nebo nestabilní bydlení
Užívání návykových látek
💡Není to jen o diagnóze. Nemusíte čekat na splnění klinických kritérií. Pokud žena hůř spí, nemá z ničeho radost, často pláče nebo se stále něčeho bojí — to jsou důvody nabídnout pomocnou ruku. Zvlášť důležitá je podpora po náročných zprávách: pozitivní screening na genetické vady, zjištění růstové retardace nebo jiné znepokojivé výsledky.
Šest kroků ke screeningu v praxi
Zavést screening do ordinace neznamená radikální změnu — stačí několik konkrétních kroků. Tady je postup, který funguje.
1
Umístěte EPDS do čekárny
Vytiskněte Edinburskou škálu postnatální deprese a umístěte ji s instrukcí: „Pokud jste těhotná nebo máte miminko do roka, vyplňte prosím tento krátký dotazník o psychické pohodě.“ Nebo umístěte QR kód na online verzi.
💡Dotazník dejte i do informačních materiálů při prvním těhotenském vyšetření. Žena si ho tak může v klidu promyslet doma.
2
Navažte na dotazník při kontrole
„Vyplnila jste dotazník v čekárně? Jak to šlo?“ — tento přechod je přirozený a šetří čas. Pokud dotazník nevyplnila, použijte rychlé screeningové otázky: jak se cítí, těší se na něco, co ji trápí.
3
Pozorujte signály pro odeslání
Nemusíte diagnostikovat. Stačí si všímat:
EPDS skóre 10 a více
Žena sama vyjádří obavy o svém psychickém stavu
Váš instinkt říká, že „něco není v pořádku“
Časté návštěvy s nejasnou příčinou
Výroky jako „nejsem dobrá“, „nezvládnu to“, „všechno dělám špatně“
Okamžitě jednejte při jakékoli zmínce o sebepoškozování nebo myšlenkách na ublížení sobě nebo dítěti — v dotazníku i v rozhovoru.
4
Jednoduché pravidlo: lepší odeslat jednu „zbytečně“
Odešlete prakticky každou ženu s EPDS 10+, která sama říká, že se necítí dobře, nebo u které cítíte, že by jí podpora prospěla. Je lepší odeslat jednu ženu zbytečně než jednu vynechat.
5
Jak to říct — formulace, které fungují
Místo: „Máte depresi, musíte k psychologovi.“
Řekněte: „Vidím, že se teď necítíte úplně dobře. V těhotenství je to velmi časté a normální, ale nemusíte to řešit sama. Znám odborníky, kteří vám pomohou cítit se lépe. Chtěla byste, abych vám někoho doporučila?“
6
Při příští kontrole se zeptejte
„Podařilo se vám vyhledat podporu?“ — follow-up výrazně zvyšuje šanci, že žena pomoc skutečně dostane. Zaznamante si: „Doporučena psychologická podpora.“
Nástroje, které máte k dispozici hned
Vše níže si můžete stáhnout, vytisknout nebo sdílet s pacientkou ještě dnes.
📋
EPDS dotazník k tisku
Edinburská škála postnatální deprese — vytiskněte a umístěte do čekárny. Žena ho vyplní ještě před kontrolou.
Připravili jsme leták formátu A5, který si pacientky mohou vzít z ordinace. Obsahuje odkaz a QR kód na online EPDS. Zašleme zdarma na vaši adresu — stačí napsat na info@tehoduse.cz. Nebo si ho rovnou vytiskněte sami.
Nejste psychologové a nikdo od vás nečeká, že budete. Vaše role je rozpoznat, citlivě pojmenovat a předat dál. Každá nastávající maminka má právo cítit se psychicky dobře — a vy jste mnohdy první, kdo může zpozorovat, že něco není v pořádku.
Každé včasné odeslání může změnit průběh celého těhotenství i první roky rodiny.
🎓
Webinář · Záznam · 99 Kč
Rozeznáte těhotenský smutek od skutečné deprese?
Naučte se rozpoznat signály, které nechcete přeslechnout — jak klást otázky, které otevírají prostor, a kdy a jak pacientku bezpečně nasměrovat. Online webinář s psycholožkou Mgr. Zuzanou Marečkovou Kloudovou, 90 minut.
Psychologové, psychoterapeuti a rodinná centra specializovaná na perinatální péči — seřazení podle krajů, pravidelně aktualizované. Vytiskněte a dejte na viditelné místo v ordinaci.
Individuální konzultace, online kurzy, audiorelaxace a skupiny — některé zdarma, jiné za symbolický poplatek. Vše přímo zaměřené na psychiku v těhotenství.
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů — postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Zdroje
Ryan, D., Milis, L., & Misri, N. (2005). Depression during pregnancy. Canadian Family Physician, 51(8), 1087–1093.
Cox, J. L. et al. — Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS): validation and cross-cultural application.
Dunkel Schetter, C., & Tanner, L. (2022). Anxiety, depression and stress in pregnancy. Current Opinion in Psychiatry, PMC4447112.
Biaggi, A. et al. (2016). Identifying the women at risk of antenatal anxiety and depression. Journal of Affective Disorders.
TěhoDuše — Průzkum psychických potřeb těhotných žen v ČR, 2025 (n = 107).
Pro odborníky · Výzkum
Jak stres matky v těhotenství ovlivňuje dítě
Psychický stres v těhotenství není okrajový problém — týká se až třetiny nastávajících matek a jeho dopady sahají hluboko do života dítěte. Přehled aktuálních vědeckých poznatků a konkrétní návod, jak jako gynekolog nebo porodní asistentka tyto dopady pomoci zmírnit.
Mgr. Tereza Sladká202511 min čtení
Říká se, že děloha může být důležitější než domov pro budoucí zdraví potomků. Vědecké důkazy posledních dekád tento výrok stále silněji potvrzují. Chronický a extrémní prenatální stres matky se promítá do biologie plodu způsoby, které ovlivňují vývoj mozku, imunitní systém i psychické zdraví dítěte — a to ještě dávno před prvním nádechem.
💡Důležité vymezení: Veškerý výzkum v tomto článku se týká chronického nebo extrémního stresu — nikoli běžných každodenních starostí. Výzkum naopak ukazuje, že mírný přechodný stres může být pro vyvíjející se nervový systém dítěte prospěšný. Pokud vaše pacientka tento rozdíl potřebuje vysvětlit, odkažte ji na článek TěhoDuše přímo pro ženy.
30 %
těhotných žen zažívá významný psychosociální stres v každodenním životě
16 %
vykazuje klinicky významné známky deprese v průběhu těhotenství
8–13 %
trpí úzkostnými poruchami — a polovina z nich zůstává bez odborné pomoci
Dopady na průběh těhotenství a porod
Výzkumy přesvědčivě dokládají, že psychický stres matky může negativně ovlivnit průběh těhotenství a porodu. Jde o prokazatelné biologické mechanismy, ne o subjektivní pocity.
⏱
Délka gestace
Vyšší riziko předčasného porodu
Psychosociální stres matky prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Vztah byl potvrzen napříč různými kulturami a socioekonomickými skupinami.
⚖
Porodní hmotnost
2–4× vyšší riziko nízké porodní hmotnosti
Chronické napětí, vystavení rasismu a depresivní příznaky během těhotenství souvisejí s 2–3,8krát vyšším rizikem nízké porodní hmotnosti.
🫀
Prenatální vývoj
Změny srdeční frekvence plodu ještě před narozením
Již v děloze lze pozorovat změny v srdeční frekvenci plodu a jeho reaktivitě na podněty v závislosti na psychickém stavu matky, včetně jejího dechového rytmu a hladiny kortizolu.
Krátkodobé dopady na dítě: první rok života
Vysoká míra stresu matky v těhotenství se promítá do zdraví dítěte ihned po narození. Nejsilnější důkazy pocházejí ze studií sledujících novorozence matek s klinicky významnou úrovní psychosociální zátěže.
+53%
S každým nárůstem hlášeného stresu stoupá pravděpodobnost infekcí o 38 %, jiných zdravotních problémů o 73 % a celkové nemocnosti o 53 % v prvním roce života dítěte.
Dlouhodobé dopady na vývoj dítěte
Právě zde jsou vědecké důkazy nejpřesvědčivější — a zároveň nejnaléhavější. Chronický prenatální stres zasahuje vývoj mozku způsoby, jejichž důsledky jsou patrné ještě v dospělosti. Klíčové je, že výzkumy pracují s vysokou nebo dlouhodobou mírou stresu — ne s přechodnými starostmi běžného těhotenství.
🧠
Neurovývoj
Atypický vývoj mozku a zvýšené riziko psychopatologie
Chronicky zvýšený stres matky souvisí s atypickým vývojem mozku u potomků a prokazatelně zvyšuje riziko psychopatologie — včetně ADHD, úzkostných poruch a schizofrenního spektra.
📚
Kognitivní vývoj
Snížené IQ a opožděný jazykový vývoj v 5,5 letech
Studie Project Ice Storm sledovala děti matek vystavených extrémnímu stresu. V 5,5 letech vykazovaly nižší inteligenční kvocient a méně pokročilý jazykový vývoj — bez ohledu na socioekonomický status rodiny.
⚠
Duševní zdraví
2× vyšší riziko duševních poruch u dětí nejvíce stresovaných matek
Děti, jejichž matky patřily mezi horních 15 % v míře prenatální úzkosti a deprese, mají dvojnásobné riziko duševních poruch. Úzkost konkrétně o průběh těhotenství je přitom obzvláště silným rizikovým faktorem.
🧩
Neurovývojové poruchy
Vyšší výskyt autistických rysů a změn ve vývoji nervové soustavy
Totéž sledování Project Ice Storm prokázalo zvýšené autistické rysy u dětí školního věku. Prenatální stres byl asociován se změnami ve vývoji nervové soustavy zahrnujícími i riziko schizofrenního spektra.
Záleží na tom, kdy stres nastane
Dopady chronického prenatálního stresu se liší podle trimestru, ve kterém k němu dochází
1. trimestr
Kognitivní dovednosti
Stres v prvním trimestru snižuje kognitivní dovednosti dětí ze všech socioekonomických vrstev — bohatší rodina toto riziko nevymaže.
3. trimestr
Sociálně-emocionální vývoj
Stres ve třetím trimestru zvyšuje sociálně-emocionální problémy — obtíže v regulaci emocí, navazování vztahů a sociálním přizpůsobení.
Děloha může být důležitější než domov pro budoucí zdraví potomků.
Než se dostaneme k praktickým doporučením, je důležité porozumět principům, které vědecké výzkumy opakovaně potvrzují.
Co výzkumy říkají o mechanismech
Mezi stresem matky a výsledky dítěte existuje lineární vztah — čím vyšší stres, tím větší riziko.
Ne všechny děti jsou ovlivněny stejně — individuální vnímavost hraje roli.
Úzkost konkrétně o průběh těhotenství je silnějším faktorem než obecná životní úzkost.
Podpůrná prostředí v raném postnatálním životě mohou vývojové trajektorie příznivě ovlivnit — intervence má smysl kdykoli.
Vyšší socioekonomický status může účinky prenatálního stresu zmírnit, ne však zcela eliminovat.
Role gynekologa: tři kroky, které mění výsledky
Gynekologové mají jedinečnou pozici — jsou nejdostupnějším odborníkem, se kterým těhotná žena pravidelně přichází do kontaktu. Integrace screeningu duševního zdraví do rutinní prenatální péče je realistická a efektivní.
1
Identifikace — ptejte se při každé návštěvě
Ptejte se pacientek na jejich psychickou pohodu, stresové faktory a sociální podporu systematicky — ne jen tehdy, když působí depresivně. Mnohé ženy samy nezačnou.
Zvýšená pozornost u rizikových skupin
Ženy s předchozí psychickou poruchou v anamnéze
Komplikované nebo rizikové těhotenství
Nedostatečná sociální podpora nebo konflikt v partnerství
Socioekonomické znevýhodnění nebo nestabilní situace
💡Dotazník EPDS umístěný do čekárny umožní ženám vyjádřit se písemně ještě před konzultací — snižuje bariéru a šetří čas při kontrole.
2
Intervence v ordinaci — edukace a základní podpora
Informujte pacientky o tom, že psychická pohoda přímo ovlivňuje průběh těhotenství a vývoj dítěte. Zároveň normalizujte: úzkost a stres jsou v těhotenství běžné — a zároveň je důležité je řešit.
Konkrétní techniky ke zvládání stresu
Hluboké dýchání a dechové cvičení
Mindfulness a krátké relaxační techniky
Progresivní svalová relaxace
Přiměřená fyzická aktivita vhodná pro těhotenství
3
Multidisciplinární přístup — vědět, kam odeslat
Není vaší rolí být psychologem. Je vaší rolí vědět, kdy a kam odkázat — a pak se ujistit, že pacientka pomoc skutečně vyhledala. Doporučení k odborníkovi je profesionální přístup, ne přiznání nedostatečnosti.
Pravidelně aktualizovaná Síť podpory TěhoDuše obsahuje kontakty na specialisty ve všech krajích ČR, kteří se specializují přímo na perinatální péči.
💡Při příští návštěvě se zeptejte, zda pacientka odborníka skutečně kontaktovala. Follow-up výrazně zvyšuje šanci, že pomoc skutečně dostane.
Péče o psychické zdraví patří do prenatální péče
Vědecké důkazy jsou jasné: chronický a extrémní psychický stres v těhotenství má měřitelné, prokazatelné a dlouhodobé dopady na vývoj dítěte. Zároveň platí — a je důležité to pacientkám aktivně sdělovat — že mírný přechodný stres je součástí normálního těhotenství a škodlivý není. Vaším cílem je identifikovat ženy, kde zátěž přesahuje adaptační kapacitu.
Pokud vaše pacientka potřebuje tento rozdíl pochopit a nechcete, aby zbytečně prožívala úzkost z běžných starostí, odkažte ji na článek TěhoDuše přímo pro ženy — vysvětluje, kde leží hranice mezi zdravým a škodlivým stresem přístupnou formou.
Integrace screeningu duševního zdraví do rutinní prenatální péče není nadstandard — je to prevence s dalekosáhlými důsledky pro zdraví budoucích generací. A gynekologové jsou k tomu v nejlepší pozici ze všech.
Zdarma
Síť podpory TěhoDuše
Kontakty na psychology a terapeuty specializované na těhotenství, porod a šestinedělí — ve všech krajích ČR, pravidelně aktualizované.
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů — postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Zdroje
Barker, D. J. (1995). The fetal origins of adult disease. Proceedings of the Biological Society, 262, 37–43.
Berthelon, M., Kruger, D., & Sanchez, R. (2021). Maternal stress during pregnancy and early childhood development. Economics & Human Biology.
Bronson, S. L., & Bale, T. L. (2016). The placenta as a mediator of stress effects on neurodevelopmental reprogramming. Neuropsychopharmacology, 41, 207–218.
Coussons-Read, M. E. (2013). Effects of prenatal stress on pregnancy and human development. Obstetrics & Medicine, 6(2), 52–57.
Dunkel Schetter, C., & Tanner, L. (2022). Anxiety, depression and stress in pregnancy. Current Opinion in Psychiatry, PMC4447112.
Glover, V. (2019). The Effects of Prenatal Stress on Child Behavioural and Cognitive Outcomes. Imperial College London.
Laplante, D. P. et al. (2008). Project Ice Storm: Prenatal maternal stress affects cognitive and linguistic functioning in 5½-year-old children. JAACAP, 47, 1063–1072.
Loomans, E. M. et al. (2013). Psychosocial stress during pregnancy is related to adverse birth outcomes. European Journal of Public Health, 23, 485–491.
Monk, C. et al. (2011). Effects of maternal breathing rate, psychiatric status, and cortisol on fetal heart rate. Developmental Psychobiology, 53, 221–233.
Nolvi, S. et al. (2022). Prenatal Stress and the Developing Brain: Postnatal Environments Promoting Resilience. Biological Psychiatry.
O’Donnell, K. J. et al. (2014). The persisting effect of maternal mood in pregnancy on childhood psychopathology. Developmental Psychopathology, 26, 393–403.
Walder, D. J. et al. (2014). Prenatal maternal stress predicts autism traits in 6½-year-old children: Project Ice Storm. Psychiatry Research, 219, 353–360.
University of California San Francisco. Maternal Stress During Pregnancy Linked to Infant Illness.
Pro odborníky · Výzkum 2025
Co těhotné ženy skutečně potřebují — a co může změnit každý lékař
Zeptali jsme se více než 300 těhotných žen na jejich prožívání, přání a zkušenosti s péčí. Data odhalují hlubokou mezeru mezi tím, co ženy potřebují, a tím, co systém nabízí. Zároveň ukazují, že mnohé změny jsou překvapivě jednoduché.
Mgr. Tereza Sladká202510 min čtení
V TěhoDuši dlouho pozorujeme, jak jsou psychické potřeby těhotných žen podceňovány. Abychom měly konkrétní česká data, realizovaly jsme v roce 2025 průzkum mezi těhotnými ženami a zároveň jsme se přímo zeptaly více než 200 z nich, co by na prenatální péči změnily. Výsledky jsou jasné — a zároveň dávají každému odborníkovi konkrétní návod, kde začít.
Co říkají čísla
Průzkum TěhoDuše · 107 respondentek · ČR, 2025
56%
prožívá těhotenství jako emocionální horskou dráhu — radost i vyčerpání zároveň
49%
cítí, že jejich psychické prožívání je bráno vážně — zbývající polovina čelí bagatelizaci
29%
je spokojených s přístupem svého gynekologa — 7 z 10 žen odchází s pocitem nespokojenosti
54%
má pocit, že psychické problémy musí zvládnout sama — větší bariéra než finanční důvody
80%
chce psychologickou podporu jako standardní součást prenatální péče
Největší mezera: psychická podpora u gynekologa
Gynekologů, kteří ji poskytují
14 %
Žen, které by o ni stály
37 %
−23 procentních bodůPropast mezi potřebou a realitou u nejdostupnějšího odborníka v těhotenství
Tři přání, která lékaři mohou splnit hned
Když jsme se žen zeptaly, co by na prenatální péči změnily, nepadaly odpovědi o drahé vybavení nebo delší ordinační hodiny. Tři nejčastější přání jsou překvapivě jednoduchá — a zvládne je každý zdravotník, který chce.
1
Vysvětlujte, co vidíte na ultrazvuku
Ultrazvukové vyšetření je pro mnoho těhotných žen emocionálním vrcholem návštěvy. Ticho nebo nesrozumitelné komentáře v nich mohou vyvolávat zbytečné obavy. Když lékař slovně doprovází to, co vidí, pacientka se cítí zapojena a informována.
Co říci
„Tady vidíme hlavičku, srdíčko pěkně bije…“
„Miminko má správnou velikost vzhledem k týdnu těhotenství.“
„Vše vypadá tak, jak má.“
Při pochybnostech: „Rád/a bych si něco přeměřila — za chvilku vám řeknu více.“
2
Vnímejte ji jako celého člověka, ne jen jako „maminku“
Ženy mají mnohdy pocit, že během těhotenství ztrácejí svou individualitu a jsou vnímány pouze jako nositelky dítěte. Osobní přístup a zájem o jejich celkovou pohodu tento pocit výrazně zmírňuje.
Co funguje
Oslovujte ji jménem, ne pouze „maminka“.
„Jak se vám daří?“
„Co vás momentálně nejvíce zajímá nebo trápí?“
Uznávejte její rozhodnutí a preference.
💡I krátká zmínka o něčem osobním z předchozí návštěvy dokáže proměnit atmosféru celé kontroly.
3
Zeptejte se, jak se cítí — a vytvořte prostor pro odpověď
Těhotenství přináší nejen fyzické, ale i psychické změny. Jednoduché vytvoření prostoru pro sdílení může odhalit důležité problémy a výrazně podpořit pacientku. Přitom stačí málo.
Konkrétní otázky
„Jak se dnes cítíte?“
„Trápí vás něco? Máte nějaké obavy?“
„Jak spíte? Jakou máte poslední dny náladu?“
Při problémech: „Chápu, že to není jednoduché. Pojďme se o tom pobavit.“
Při vážnějších potížích: „Myslím, že by vám mohla pomoci odborná psychologická podpora — mohu vám někoho doporučit.“
💡Odkaz na specialistu není selhání — je to profesionální a odpovědný přístup. Pacientky takové doporučení většinou vítají a jsou za něj vděčné.
Co ženy říkají vlastními slovy
Nepsaly diplomaticky. Psaly tak, jak to prožívají.
„Gynekologa, který by mě každou návštěvu za něco nevynadal, nepoužíval paternalistický přístup, ale partnerský — a byl obecně milý.“
„Vědomí, že nejsem nejhorší na světě, když nezvládám vše najednou.“
„Podpora společnosti místo tlaku. Pochopení, že těhotenství je i hormonální a duševní stav — nejen fyzický.“
Dva nástroje, které máte k dispozici hned
Každá pátá těhotná žena má depresivní symptomy, ale polovina z nich zůstává bez pomoci. Včasné rozpoznání může zásadně změnit průběh těhotenství i zdraví matky a dítěte. Připravily jsme pro vás dva praktické materiály.
📋
Průvodce těhotenskou depresí pro praxi
Screeningové otázky na 60 sekund, varovné signály které pacientky samy nezmíní, citlivé formulace pro navázání rozhovoru a přehled kam odkazovat na specializovanou péči.
Umístěte ho do čekárny. Žena ho vyplní před kontrolou — vy získáte objektivní data, ona prostor promyslet si své pocity. Ušetří čas a snižuje bariéry k otevření se.
Nechceme přidávat práci přetíženým zdravotníkům. Chceme jim nabídnout nástroje, kterými mohou s minimálním úsilím maximálně zlepšit zkušenost svých pacientek.
— Tereza Sladká, zakladatelka TěhoDuše
Jsme v tom společně
Data z průzkumu jsou jasná — psychické potřeby těhotných žen jsou systematicky podceňovány. Zároveň víme, že lékaři a porodní asistentky nejsou psychologové a mají omezený čas i prostor. Nečekáme od vás zázraky.
Čekáme tři věci: aby žena slyšela vaše slova na ultrazvuku, aby slyšela své jméno — a aby dostala prostor říci, jak se má. Tohle zvládne každý. A pro vaše pacientky to může znamenat obrovský rozdíl.
Zdarma
Služby TěhoDuše pro odborníky
Online poradna, supervize, workshopy i školení pro celé týmy. Vše zaměřené na perinatální péči.
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů — postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Zdroje
TěhoDuše — Průzkum psychických potřeb těhotných žen v ČR, 2025 (n = 107)
Biaggi, A. et al. — Identifying the women at risk of antenatal anxiety and depression: A systematic review. Journal of Affective Disorders, 2016
Cox, J. L. et al. — Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS): validation and cross-cultural application
ÚZIS ČR — Zdravotnická ročenka České republiky 2023
Pro zdravotníky
Jak vytvořit podporující prostředí na oddělení šestinedělí?
Znáte tempo, které často nedovolí zastavit se ani na chvíli. A přesto jste to právě vy, kdo pro nové rodiče vytváří první vzpomínky na jejich dítě. Drobnosti, na které se podíváme spolu, mohou v očích unavené maminky znamenat obrovský rozdíl.
Mgr. Zuzana Marečková KloudováDuben 20269 min čtení
Milí zdravotníci z oddělení šestinedělí,
chápeme, že vaše práce je náročná, zodpovědná a často vyčerpávající. A víme, že chcete dělat to nejlepší, co umíte. Proto vás zveme, abyste se spolu s námi podívali na drobnosti, které mohou být pro maminky klíčové — ne proto, že by vaše odborná péče nestačila, ale protože laskavé slovo nebo pár minut vysvětlení může být tím, co si žena ponese v srdci ještě dlouho po odchodu domů.
Tento text vám nabízí inspiraci a tipy, jak i v náročném provozu vytvářet prostředí, kde se maminky cítí v bezpečí, slyšené a podporované — a kde i vy svou práci prožíváte s pocitem smyslu a hrdosti.
Malé změny, velký dopad
První dny po porodu jsou pro maminku velkou fyzickou i psychickou zátěží. Správně nastavené prostředí a drobné organizační úpravy mohou výrazně snížit stres a podpořit pocit bezpečí. Níže najdete přehled změn rozdělených podle toho, jak rychle je lze zavést.
✓Hned teď
Představte se jménem při prvním kontaktu
Ptejte se „Jak se cítíte?“ místo jen „Jak se máte?“
Dejte vědět, že jste kdykoli k dispozici
Nedávejte nevyžádané rady
Dopřejte mamince čas na otázky
↻Týden přípravy
Návštěva lékaře z porodu na šestinedělí + debriefing
Klidové hodiny bez vizit
Informační karta s programem dne
Kontakty na psych. podporu přímo v ložnici
EPDS dotazník na pokoji
✎Schválení vedení
Rodinné pokoje pro společný pobyt
Místnost pro psychickou první pomoc
Flexibilní návštěvní hodiny
Co si pod jednotlivými body představit
Každá z oblastí si zaslouží chvilku pozornosti. Rozklikněte tu, která je pro vás nebo váš tým nejrelevantnější.
Témata podrobněji
To, co pro vás jako profesionály působí „běžně a bezpečně“, může pro rodící ženu vypadat úplně jinak. Ona nezná prostředí, nerozumí všem postupům a navíc prochází velkou fyzickou i psychickou proměnou. Situace, která pro vás znamená rutinu, může pro ni být zdrojem nejistoty — ač možná z racionálního pohledu nelogicky.
Proto je tak důležité nehodnotit její reakce podle našeho měřítka, ale zkusit se na chvíli podívat na věci jejíma očima — a ujistit ji slovy, gestem nebo prostým vysvětlením, že je v bezpečí.
Po náročném či neplánovaném porodu — například po akutním císařském řezu — má žena v hlavě mnoho otázek. Události probíhají rychle, v emočně i fyzicky náročné situaci, a v paměti zůstávají jen útržky.
Možnost, aby si s porodní asistentkou nebo lékařem v klidném prostředí zpětně prošla, co se stalo a proč, je pro její psychické zotavení velmi cenná. Takový rozhovor pomáhá zmenšit zmatek, snižuje riziko vzniku traumatické vzpomínky a podporuje důvěru v budoucí péči.
Spousta porodnic má vychytané celodenní bufety, kam si maminka může zajít, kdykoliv potřebuje doplnit energii. Téměř standardem se stává rooming-in — miminko je celou dobu u maminky a vyšetření probíhají přímo na pokoji za přítomnosti rodičů.
Součástí je i podpora kojení na požádání (ne s časovými intervaly) a kontakt kůže na kůži jako jeden z nejúčinnějších regulačních mechanismů pro nervové soustavy dítěte i rodičů.
Pro psychickou pohodu je důležitý prostor pro klid — možnost ztlumit světlo, zatáhnout závěsy, oddělit se od rušivých podnětů. Citlivé načasování vizit také výrazně pomáhá: pokud to zdravotní stav dovolí, je vhodné vyhnout se brzkým ranním vizitám po nočním porodu.
Velmi užitečné je i předem informovat maminky o „druhé noci“. Mnoho žen ji zažívá jako nejnáročnější — miminko se budí, vyžaduje kontakt a maminka je už unavená. Krátká příprava předem a vysvětlení, že jde o normální adaptační fázi, pomůže tuto zkušenost zvládnout s větším klidem.
Personál může sehrát důležitou roli „nárazníku“ v situacích, kdy maminka čeká náročného hosta, ale necítí se na přímé odmítnutí. Bylo by laskavé tuto možnost zmínit už při přijímání — nebo dát jasnou cestu, jak si o pomoc říci domluveným signálem.
Stačí pak laskavá věta: „Teď potřebuje maminka a miminko odpočívat, zkuste přijít později.“ Chápeme, že to je práce nad rámec povinností — a nebude to vždy možné. Velkou úlevou ale jsou i jasná, přátelská pravidla pro návštěvy (hygiena rukou, zákaz parfémů, zákaz vstupu při nachlazení), která zajišťuje nemocnice — ne samotná maminka.
Péče o novopečené maminky je náročná nejen odborně, ale i emocionálně. Aby mohli zdravotníci dlouhodobě poskytovat laskavou a kvalitní péči, potřebují sami dostatek podpory. K tomu patří pravidelné supervize a intervize, možnost sdílet zkušenosti v bezpečném prostředí, dostatečné přestávky a respektování odpočinku mezi směnami.
Důležité je také oceňování práce a otevřená komunikace, kde se zdravotníci mohou obrátit na vedení s návrhy nebo obtížemi. Péče o well-being týmu není luxus — je to nezbytný předpoklad, aby péče o maminky mohla být poskytována s empatií a lidskostí.
Co pro vás je rutina, pro ženu může být zdroj strachu. Zkuste se podívat na situaci jejíma očima.
Zapojení partnera
Studie potvrzují, že vnímání podpory od partnera výrazně snižuje riziko postnatální deprese — a platí to jak pro emocionální, tak pro praktickou podporu. Je proto smysluplné aktivně zapojovat tatínky do edukace o péči o miminko a podporovat jejich přítomnost od prvních hodin.
40%
O tolik může klesnout riziko postnatální deprese, pokud maminka vnímá podporu od partnera — emocionální i praktickou. Zapojení tatínka do péče o miminko pomáhá celé rodině.
Muži v šestinedělí procházejí také výraznou změnou, i když se o jejich prožívání mluví méně. Partner se může cítit méně potřebný nebo zbytečný — zvlášť pokud péče o miminko pro něj přirozeně nepřichází. Mohou mít strach, že něco pokazí. Potřebují povzbudivé instrukce, ne kritiku.
💡Dost nemocnic nabízí rodinné pokoje, kde nová rodina může spát společně od první noci. Tatínek tak může odlehčit nejen mamince, ale i personálu — péčí o ženu i o miminko.
Screening psychického zdraví
Součástí moderní péče v šestinedělí se stává screening psychického zdraví. Jednoduché dotazníky mohou včas zachytit známky poporodní deprese nebo úzkosti — a umožnit rychlou nabídku podpory. Taková intervence nejen chrání psychické zdraví maminky, ale pozitivně ovlivňuje i její vztah k dítěti a celkové rodinné fungování.
Minimem je přítomnost informačních letáčků s kontakty na podpůrné organizace — nejen ohledně kojení, ale právě i psychického zdraví.
📋
Nástroj · Edinburgh Postnatal Depression Scale
EPDS dotazník ke stažení
Jednoduchý dotazník zabere mamince 3 minuty. V extrémních případech může zachránit život. Vytiskněte a umístěte na pokoje — nebo zařaďte do standardního přijímacího protokolu.
Změna nemusí přijít naráz. Stačí jeden malý krok — a dva měsíce, abyste zjistili, jestli funguje.
1.
Týden 1
Zjistěte současný stav
Zeptejte se 5 maminek na zkušenost s pobytem
Sledujte 1 den komunikaci při vizitách
Pojmenujte 3 nejčastější stresové situace
2.
Týden 2
Vyberte jednu malou změnu
Komunikace: pozdrav a představení při každém kontaktu
Informovanost: karta „Co čekat dnes“
Prostředí: možnost ztlumení světla odpoledne
Partner: nabídneme tatínkovi, jak pečovat
3.
Měsíc 1
Testování a zpětná vazba
2 týdny zkoušejte dělat věci jinak
Zeptejte se maminek na zpětnou vazbu
Vyhodnoťte s týmem, co fungovalo
4.
Měsíc 2
Rozšíření nebo úprava
Rozšiřte změnu, nebo ji upravte
Přidejte druhou malou změnu
Dokumentujte pro nové kolegy
Na závěr
Šestinedělí je období, kdy se rodí nejen dítě, ale i rodiče. Péče v porodnici proto nemá být jen o fyzickém zotavení — ale i o podpoře psychické pohody celé rodiny v nové kapitole jejich životů.
Malé organizační úpravy, laskavá komunikace a vědomé zapojení partnera mohou udělat z prvních dnů čas, na který budou rodiče vzpomínat s vděčností a pocitem, že na to nebyli sami. A možná se s radostí vrátí s dalším malým uzlíčkem.
Zdarma
Služby TěhoDuše pro odborníky
Online poradna, supervize, workshopy i školení pro celé týmy. Vše zaměřené na perinatální péči — přímo pro zdravotníky.
Psychologii vystudovala na FF Masarykovy univerzity. Máma. Zaměřuje se na práci s dětskými klienty a jejich rodinami, individuální terapii i rodinné terapie. Věří, že v každém člověku je hluboká síla — i když ji zrovna necítí.
Zdroje
Schmied, V. et al. — Postnatal care: the role of the midwife in supporting new parents (výzkumný přehled)
Cox, J. L. et al. — Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS): validation and cross-cultural application
Hodnett, E. D. et al. — Continuous support for women during childbirth. Cochrane Database of Systematic Reviews
Shorey, S. et al. — Paternal involvement in the first year of life and its effects on postnatal depression. Journal of Advanced Nursing, 2018
