Šestinedělí · Tělo · Psychika

Tělo po porodu: co se hojí a kdy za kým zajít

Po porodu se tělo několik týdnů hojí. Patří k tomu bolest, krvácení a často i pocit, že je najednou cizí. Píšeme, co bývá běžné, kdy nečekat a zavolat a jak být k sobě v téhle době laskavá.

Mgr. Tereza Sladká8 min čtení

O porodu se mluví hodně. O tom, co je potom, skoro vůbec. Najednou sedíte na polštáři, bojíte se jít na záchod, krvácíte víc, než jste čekala, a v zrcadle vidíte břicho, které ještě nevypadá jako vaše. A přitom se od vás čeká, že se budete hlavně radovat z miminka.

Nejsme lékařky a nic tu nediagnostikujeme. Popíšeme ale, co ženy po porodu často prožívají, co bývá v prvních týdnech běžné a kdy je dobré zavolat. A taky to, že stud a strach z vlastního těla k šestinedělí patří víc, než by se zdálo.

Když se bojíte podívat

„Bolí mě to dole a bojím se tam podívat.“ Tuhle větu slýcháme často. Po porodu nevíte, jak to tam vypadá, máte stehy, otok, možná vás všechno pálí. Je pochopitelné, že se vám tam nechce. Bojíte se, že uvidíte něco hrozného, a tak se raději nedíváte.

Nemusíte se dívat hned. Až na to budete mít sílu, můžete si vzít malé zrcátko a podívat se v klidu, třeba ve sprše. Nebo poprosit porodní asistentku, ať vám řekne, jak se to hojí. Často se uleví, když víte, jak to tam vypadá. A když vám něco přijde divné, aspoň víte, na co se zeptat.

Vaše tělo devět měsíců nosilo miminko a pak ho přivedlo na svět. Teď se smí dávat dohromady pomalu.

Co se v prvních týdnech obvykle děje

Každá žena se hojí jinak a záleží i na tom, jak porod proběhl. Tohle je jen hrubý přehled, nic z toho nemusí platit přesně pro vás.

Hojení krok za krokem

Orientačně. Když si nejste jistá, zeptejte se porodní asistentky nebo gynekologa.

První dny
Silné krvácení a bolest
Krvácení je ze začátku silné, potřebujete velké vložky. Při kojení se může zesílit a můžete cítit křeče jako při menstruaci. Stehy a otok bolí, sedí se špatně.
Další dny a týdny
Krvácení slábne
Krev postupně hnědne a slábne. Hemoroidy jsou po porodu časté a většinou samy odezní. Stehy se obvykle samy rozpustí.
Několik týdnů po porodu
Krvácení ustává
Po několika týdnech krvácení přestane. Může se stát, že vám při kašli, smíchu nebo zvedání ukápne moč. Je to časté, ale snášet to nemusíte.
Kolem šestého týdne
Kontrola u gynekologa
Můžete se zeptat na všechno, co vás trápí: na tělo, antikoncepci, únik moči, bolest při sexu i na to, jak se cítíte.

Po císařském řezu

Císařský řez je velká operace břicha a hojí se několik týdnů. Pomáhá chodit na krátké procházky, nezvedat nic těžšího než miminko a nechat si pomáhat. Řídit, cvičit a mít sex se obvykle doporučuje až po zhruba šesti týdnech, a to jen tehdy, když vám to už nedělá potíže.

Po císaři se k bolesti často přidají těžké pocity. Některé ženy mají dojem, že „neporodily doopravdy“, jiné si vyčítají, že to nezvládly jinak. Nic z toho není pravda. Porodila jste. A jestli vám porod nejde z hlavy, můžete si o něm s někým promluvit, klidně i po letech.

Kdy nečekat na kontrolu a zavolat hned
  • Náhle silné krvácení, hlavně když se vám k tomu točí hlava, buší srdce nebo omdléváte. Volejte 155.
  • Bolest na hrudi nebo dušnost. Volejte 155.
  • Velké krevní sraženiny nebo krvácení, které sílí, místo aby sláblo.
  • Horečka, zvlášť s bolestivým břichem, nebo výtok, který nepříjemně zapáchá.
  • Stehy nebo jizva jsou červené, oteklé, víc bolí, hnisají nebo se rozestupují.
  • Bolest, otok nebo zarudnutí lýtka na jedné noze.
  • Silná bolest hlavy, problémy s viděním nebo zvracení.
  • Nemůžete se vymočit nebo vás pálí při močení.

Volejte porodní asistentce, gynekologovi nebo na pohotovost porodnice, kde jste rodila. Když si nejste jistá, zavolejte radši zbytečně. Nikdo vám to nebude vyčítat.

Za kým s čím

Po porodu často nevíte, komu vlastně zavolat. Tady je jednoduché vodítko:

Porodní asistentka
Hojení a první týdny
Krvácení, stehy, prsy, kojení a otázky typu „je tohle normální?“. Pokud máte porodní asistentku, která za vámi jezdí domů, je to první člověk, komu napsat.
Gynekolog
Kontrola a potíže
Všechno, co se nehojí, jak má, bolí víc, než by mělo, nebo vás vyděsí. A šestinedělní kontrola.
Fyzioterapeutka
Pánevní dno a břicho
Únik moči, pocit tlaku dole, rozestup břišních svalů, bolest zad nebo bolest při sexu. Na doporučení se můžete zeptat gynekologa.
Psycholožka
Když to bolí uvnitř
Když se vám porod vrací v myšlenkách, nemůžete se na sebe podívat nebo se kvůli tělu stydíte tak, že vám to bere radost.

Pánevní dno: o čem se mlčí

Pánevní dno je skupina svalů, které drží močový měchýř, dělohu a konečník. Po porodu bývají povolené a unavené. Proto se po porodu tak často stává, že ukápne moč. Spousta žen to potichu snáší a myslí si, že už to tak bude napořád.

Nemusí. Pánevní dno se dá posílit cvičením a fyzioterapeutka vám ukáže, jak na to správně. Patří to k péči o tělo stejně jako cokoli jiného. A pokud cvičíte a nelepší se to, řekněte to na kontrole. Stydět se za to nemusíte, gynekologové to slyší každý den.

Tělo, které vám připadá cizí

Měkké břicho, strie, jizva, prsy, které žijí vlastním životem. Spousta žen se po porodu ve svém těle necítí doma. Někdy se k tomu přidá smutek nebo vztek, že tělo „nefunguje“ jako dřív. Takové pocity jsou v pořádku a nic neříkají o tom, jaká jste máma.

Pomáhá připomínat si, kolik práce vaše tělo udělalo. A nesrovnávat se s fotkami žen, které jsou měsíc po porodu „zpátky ve formě“. Za těmi fotkami bývá dobré světlo, jiné tělo a jiný příběh.

Jak být k tělu laskavá

1
Mluvte na sebe jako na kamarádku

Když se přistihnete, že si v duchu nadáváte, zkuste si představit kamarádku dva týdny po porodu. Řekla byste jí, že má hrozné břicho? Spíš byste jí uvařila čaj a poslala ji si lehnout. Zkuste to stejně se sebou.

2
Oblékejte se pohodlně

Pohodlné kalhoty s měkkou gumou, bavlněné kalhotky, nic, co tlačí na jizvu nebo na stehy. Nemusíte se hned vracet do starých džín. Tělo se mění několik měsíců.

3
Dejte tělu chvilku jen pro sebe

Teplá sprcha, ruka na břiše, pár pomalých nádechů. Nemusí to být nic velkého. Jde o to, abyste se aspoň na chvíli o své tělo starala vy, a ne jen ono o miminko.

Tip:Pokud se vám porod vrací v myšlenkách nebo ve snech, napište si, co se tehdy dělo, nebo o tom řekněte někomu, kdo jen poslouchá.

Časté otázky

Ano, tenhle strach má po porodu spousta žen. Bojíte se, že stehy povolí nebo že to bude bolet. Pomáhá pít hodně vody, jíst víc vlákniny a netlačit. Když máte zácpu, která nepřechází, nebo vás to hodně bolí, řekněte to porodní asistentce, lékaři nebo v lékárně.

Šestinedělí je jen začátek. Tělo se mění ještě mnoho měsíců a některé změny zůstanou natrvalo. Neselhala jste, vaše tělo přivedlo na svět dítě. Spousta žen časem zjistí, že se v něm zase cítí dobře, i když je jiné.

Je to častější, než si myslíte. Pomáhá říct to nahlas: „Stydím se za své tělo a potřebuju čas.“ Většina partnerů to vidí úplně jinak než vy. A pokud vás stud trápí dlouho a bere vám chuť na blízkost, můžete si o tom promluvit s psycholožkou.

Co můžete udělat ještě dnes

  • Napište si číslo porodní asistentky a porodnice na papír na lednici, ať ho nemusíte hledat.
  • Zapište si otázky na kontrolu, jak vás napadají. V ordinaci se snadno zapomenou.
  • Řekněte partnerovi nebo blízkým, jak se cítíte. Třeba i jen „bolí mě to a bojím se“.
  • Lehněte si, kdykoli to jde. Tělo se líp hojí, když odpočívá.

S čím vám pomůžeme

S tělem vám neporadíme, na to jsou porodní asistentky a lékaři. Se studem, strachem a vším, co ke svému tělu teď cítíte, vám ale pomoct umíme. Na MamaKruzích se potkáte s maminkami, které prožívají to samé. Často se uleví už jen tím, že slyšíte „to mám taky“. A miminko můžete vzít s sebou.

Setkání maminek
MamaKruhy
Setkání maminek se školenou odbornicí. Můžete říct, co vás trápí, a slyšet, jak to mají ostatní. Děti jsou vítané.
Chci na MamaKruh
Webinář (záznam)
Příprava na mateřství a šestinedělí
Co se po porodu děje s tělem i s hlavou a jak si první týdny trochu ulehčit. Pusťte si ho, kdy se vám to hodí.
Pustit si záznam
Mgr. Tereza Sladká
Mgr. Tereza Sladká
Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka

Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů – postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.

Mgr. Dita Barcuch Raková
Mgr. Dita Barcuch Raková
Odborná revize · fyzioterapeutka

Části o pánevním dnu, břiše a hojení po porodu zkontrolovala fyzioterapeutka Dita. Má za sebou víc než deset let praxe a věnuje se gynekologické fyzioterapii: ženám v těhotenství a po porodu, pánevnímu dnu, diastáze i jizvám po císařském řezu. Praxi má v Brně. Najdete ji na fyziod.cz a na Instagramu @fyzio_s_ditou.

Šestinedělí · Psychika · Úzkost

Děsivé myšlenky po porodu: proč přicházejí a kdy si říct o pomoc

Koupete miminko a hlavou vám bleskne obraz, že vám vyklouzne pod vodu. Takové myšlenky má po porodu většina žen, jen o nich skoro žádná nemluví. Píšeme, odkud se berou, co s nimi dělat a kdy je potřeba pomoc hned.

Mgr. Tereza Sladká8 min čtení

Stojíte s miminkem nahoře na schodech a najednou ho vidíte padat. Krájíte chleba a hlavou vám projede, co kdybyste tím nožem… a ani to nedomyslíte, tak vás to vyděsí. V noci se pětkrát zvednete zkontrolovat, jestli dýchá. A ráno se stydíte tak, že to nikomu neřeknete.

Jestli to znáte, nejste divná ani nebezpečná. Psycholožky takovým myšlenkám říkají dotěrné nebo vtíravé. Přicházejí samy, nechcete je a děsí vás. A po porodu jsou opravdu časté.

To, že vás myšlenka vyděsí, je dobrá zpráva. Děsí vás proto, že jde úplně proti tomu, co chcete.

Jak takové myšlenky vypadají

Většinou přijdou jako krátký obraz nebo věta v hlavě. Nečekaně, třeba uprostřed úplně obyčejné chvíle. Nejčastěji se točí kolem toho, že se miminku něco stane.

Nehoda
„Co když mi upadne?“
Že spadne ze schodů nebo z přebalovacího pultu, že vám vyklouzne ve vaně. V hlavě si přehráváte, co všechno by se mohlo pokazit.
Zdraví
„Co když přestane dýchat?“
Strach, že se miminko v noci udusí nebo že mu něco je a vy to přehlédnete. Kontrolujete ho znovu a znovu.
Ublížení
„Co když mu ublížím?“
Obraz, že ho pustíte, zatřesete s ním nebo použijete nůž. Tyhle myšlenky děsí nejvíc a mluví se o nich nejmíň.

Kanadská psycholožka Nichole Fairbrother se těmhle myšlenkám věnuje dlouhodobě. V jednom z jejích výzkumů téměř polovina čerstvých maminek (44 %) přiznala, že ji napadlo i to, že by miminku ublížila úmyslně. Myšlenky na nehodu měla ještě víc žen. A co je hlavní: maminky, které takové myšlenky měly, se k miminku nechovaly hrubě o nic častěji než ty, které je neměly.

Proč přicházejí

Po porodu se vám hlava přepne do režimu hlídání. Najednou zodpovídáte za někoho malého, kdo bez vás nepřežije. Mozek proto pořád hledá, co by mohlo být nebezpečné, a občas to přežene. Ukáže vám i to nejhorší, co ho napadne.

K tomu málo spíte a hormony se po porodu prudce mění. A když jste unavená, myšlenky se hůř zastavují. Čím víc vám na miminku záleží, tím víc se bojíte, že ho ztratíte. Proto se taková myšlenka většinou točí právě kolem toho, co byste nikdy udělat nechtěla.

Proč tolik děsí

Problém většinou není samotná myšlenka. Ta by přišla a odešla. Horší je, co si o ní začneme myslet: „Když mě to napadlo, asi jsem zlá. Asi jsem špatná máma. Co když se zblázním?“ A pak se stydíme, mlčíme a myšlenka se vrací ještě častěji.

Někdy se jí začneme bránit. Necháme koupání na partnerovi, schováme nože, nechceme být s miminkem sama. Na chvíli se vám uleví. Jenže hlava si tím potvrdí, že nebezpečí bylo skutečné, a příště se ozve ještě hlasitěji.

Co můžete dělat, když myšlenka přijde

Nemusíte ji vyhánět ani se s ní hádat. Zkuste spíš tohle:

  1. Pojmenujte ji. Řekněte si v duchu: „Aha, to je zase ta děsivá myšlenka.“ Je to jen myšlenka. Nic o vás neříká.
  2. Nechte ji odejít sama. Nemusíte ji rozebírat ani si dokazovat, že byste to nikdy neudělala. Čím víc se s ní perete, tím déle zůstane.
  3. Pokračujte v tom, co jste dělala. Dokoupejte miminko, dokrájejte chleba. Když se činnosti vyhnete, strach roste.
  4. Řekněte to nahlas někomu, komu věříte. Když myšlenku vyslovíte, často se zmenší. A už na ni nebudete sama.
  5. Vyspěte se, kdykoli to jde. Unavená hlava se hůř uklidňuje. Domluvte se s partnerem nebo s babičkou aspoň na jeden delší spánek denně.

Kdy jde o víc a potřebujete pomoc hned

Dotěrné myšlenky vás děsí a nechcete je. Jsou ale i stavy, kdy je potřeba jednat hned. Jsou mnohem vzácnější, přesto je dobré o nich vědět. I kvůli lidem kolem vás: žena, které se to děje, to sama poznat nemusí.

Dotěrné myšlenky
Jak je prožíváte
Děsí vás, připadají vám cizí a chcete, aby zmizely.
Co s nimi děláte
Spíš se vyhýbáte situacím, kdy by se miminku mohlo něco stát. Chráníte ho.
Co je potřeba
Promluvit si o nich. Když vás trápí často, zajít k odbornici.
Volejte pomoc hned
Když máte pocit, že to uděláte
Myšlenka už neděsí, máte chuť nebo plán ji provést.
Když myslíte na ublížení sobě
Napadá vás, že by bylo lepší nebýt, nebo přemýšlíte, jak si ublížit.
Když se mění to, co vnímáte
Slyšíte nebo vidíte věci, které ostatní ne, jste zmatená, několik nocí nespíte a nepřipadáte si unavená, věříte věcem, které lidem kolem vás nedávají smysl.

To poslední může být poporodní psychóza. Je vzácná, podle britské NHS potká zhruba jednu ženu z tisíce. Obvykle začne náhle v prvních dvou týdnech po porodu a je to stav pro záchranku, stejně jako infarkt. Dobře se léčí a většina žen se z ní uzdraví.

Kam volat hned
  • 155 nebo 112, když hrozí, že si vy nebo někdo jiný ublíží, nebo když se žena po porodu náhle chová zmateně a vnímá věci, které nejsou.
  • Linka první psychické pomoci 116 123 je nonstop a zdarma. Můžete zavolat, i když jen nevíte, co se s vámi děje.
  • Další kontakty najdete v našem rozcestníku a krizových kontaktech.

Kdy zajít k odbornici

Občasná děsivá myšlenka, která přijde a odejde, k začátkům mateřství patří. Ozvěte se ale psycholožce nebo psychiatričce, když:

  • vám myšlenky zaberou velkou část dne nebo se vracejí pořád dokola,
  • kvůli nim kontrolujete, uklízíte nebo si v hlavě něco opakujete, aby se nic nestalo,
  • se vyhýbáte koupání, přebalování nebo tomu být s miminkem sama,
  • kvůli nim nemůžete spát, i když miminko spí,
  • se bojíte skoro pořád a neumíte se uklidnit.

Za tím může být poporodní úzkost nebo poporodní obsedantně kompulzivní porucha (odborníci jí říkají perinatální OCD). Zní to hrozivě, ale obojí se dá dobře léčit. Pomáhá hlavně kognitivně behaviorální terapie, někdy i léky. O lécích rozhoduje lékař a poradí vám i s tím, jak to jde dohromady s kojením.

Pokud si nejste jistá, jak na tom jste, můžete si vyplnit náš dotazník EPDS. Diagnózu vám neřekne, ale ukáže, jestli by stálo za to poradit se s odbornicí.

Jak o tom mluvit

Nejtěžší je první věta. Hodně maminek mlčí, protože se bojí, že je ostatní budou mít za nebezpečné, nebo že jim dokonce vezmou miminko. Odbornice, které pracují se ženami po porodu, tyhle myšlenky znají a vědí, jak je poznat od skutečného nebezpečí. Nevyděsíte je.

Můžete začít třeba takhle:

  • „Napadají mě hrozné věci o tom, co by se miminku mohlo stát. Děsí mě to a nevím, co s tím.“
  • „Bojím se, že mu ublížím. Vím, že to nechci, ale ta myšlenka se pořád vrací.“
  • Partnerovi: „Potřebuju ti něco říct a potřebuju, abys mě jen vyslechl. Nic se neděje, jen mě to trápí.“

Časté otázky

Neznamená. Myšlenky si nikdo nevybírá. Důležité je, co s nimi děláte, a vy miminko chráníte. Často je mají právě maminky, kterým na miminku moc záleží.

Lékaři a psycholožky, kteří pracují s maminkami po porodu, tyhle myšlenky znají a vědí, že jsou časté. Ptají se hlavně na to, jak je prožíváte. Když vás děsí a bráníte se jim, je to úplně jiná situace, než když máte chuť je provést. Pokud byste se u někoho necítila dobře, můžete jít jinam.

U spousty žen myšlenky slábnou, jak si na miminko zvykají a víc spí. Když ale trvají týdny, berou vám spánek nebo kvůli nim měníte, jak se o miminko staráte, nečekejte. S pomocí to jde rychleji a nemusíte se trápit sama.

Co můžete udělat ještě dnes

  • Až myšlenka přijde, řekněte si: „To je jen myšlenka“ a pokračujte v tom, co děláte.
  • Řekněte o ní jednomu člověku. Partnerovi, kamarádce, sestře, porodní asistentce.
  • Domluvte se na jednom delším spánku, kdy se o miminko postará někdo jiný.
  • Uložte si do telefonu 116 123. Pro jistotu, i když ho třeba nikdy nepoužijete.

S čím vám pomůžeme

S děsivými myšlenkami po porodu se dá pracovat a nemusíte na ně zůstat sama. Na konzultaci s naší psycholožkou můžete říct úplně všechno, i to, co jste ještě nikomu neřekla. Společně zjistíme, jak na tom jste, a najdeme, co vám pomůže. Jde to i online, takže nemusíte s miminkem nikam jezdit.

Konzultace i zdarma

Nechceme, aby o pomoci rozhodovala cena. Když je pro vás konzultace teď finančně náročná, může být zdarma. Stačí napsat na info@tehoduse.cz. Nic nemusíte dokládat.

Konzultace
Promluvte si s psycholožkou
Individuální konzultace online. Můžete říct všechno, co vás děsí, a nikdo vás nebude soudit.
Chci konzultaci
Webinář (záznam)
Příprava na mateřství a šestinedělí
Co se po porodu děje s tělem i s hlavou a jak si první týdny trochu ulehčit. Pusťte si ho, kdy se vám to hodí.
Pustit si záznam
Mgr. Tereza Sladká
Mgr. Tereza Sladká
Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka

Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů – postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.

Zdroje
  1. Fairbrother, N., & Woody, S. R. (2008). New mothers’ thoughts of harm related to the newborn. Archives of Women’s Mental Health, 11(3), 221–229. doi.org/10.1007/s00737-008-0016-7
  2. Fairbrother, N., Collardeau, F., Woody, S. R., Wolfe, D. A., & Fawcett, J. M. (2022). Postpartum Thoughts of Infant-Related Harm and Obsessive-Compulsive Disorder: Relation to Maternal Physical Aggression Toward the Infant. Journal of Clinical Psychiatry, 83(2). pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35235718
  3. NHS: Postpartum psychosis. nhs.uk/mental-health/conditions/post-partum-psychosis
  4. Linka první psychické pomoci 116 123. linkapsychickepomoci.cz
Těhotenství · Vztahy · Psychika

Nevím, kdo je otec mého dítěte. Co teď?

Někdy přijde těhotenství v době, kdy nic není jednoduché. Jestli nevíte jistě, kdo je otec, nejste jediná. A špatná kvůli tomu nejste. Píšeme o tom, co se vám může honit hlavou, proč je dobré si o tom s někým promluvit a jak se o sebe postarat, ať se rozhodnete jakkoli.

Mgr. Tereza Sladká7 min čtení

Vztahy nebývají vždycky jednoduché. Někdy to doma skřípe, někdy se dva lidi rozejdou a pak se k sobě zase vrátí. A pak test ukáže dvě čárky a v hlavě se objeví otázka, kterou si skoro netroufnete vyslovit: kdo je otec?

Stává se to častěji, než by se zdálo. Jen se o tom nemluví. Ženy, které to zažívají, to většinou nikomu neřeknou a trápí se samy. Je to opravdu těžké. S námi o tom mluvit můžete.

Nejste špatná. Jste v těžké situaci a máte právo na pochopení. I od sebe samé.

Když se bojíte, co řeknou ostatní

K tomu, že nevíte, kdo je otec, se často přidá strach, co by na to řekli ostatní. Rodina, kamarádky, kolegové. Lidi umějí být v takových chvílích přísní a stačí jedna poznámka, aby si žena řekla, že bude radši mlčet. Jenže čím déle to v sobě nosíte, tím víc se stydíte a tím je to těžší.

To, co si o vás myslí ostatní, neříká nic o tom, jaká jste. Spíš o tom, jak málo se o takových věcech mluví. Může se to stát komukoli.

Co se vám může honit hlavou

Během jednoho dne se ve vás může vystřídat spousta pocitů a některé si budou odporovat. To je normální.

Stud a výčitky
„Jak jsem to mohla dopustit?“
Vyčítáte si, co se stalo, a máte pocit, že jste selhala. Neselhala jste. Jste člověk a život není vždycky jednoduchý.
Strach
„Co když se to dozví?“
Bojíte se, jak zareaguje partner, rodina nebo okolí. A nevíte, co bude dál.
Naděje a smutek
„Kéž by to bylo jeho“
Moc si přejete, aby otcem byl jeden z nich. A je vám smutno, že to teď nevíte jistě.

Někdy se přidá i úleva nebo pocit, že se to celé děje někomu jinému. I to je normální. Takhle se člověk vyrovnává s tím, že neví, co bude.

Chcete a bojíte se zároveň

Můžete chtít miminko a zároveň se ho bát. Můžete být objednaná na zákrok a v duchu doufat, že to dopadne jinak. Nebo naopak cítit úlevu a stydět se za ni. Neznamená to, že nevíte, co chcete. Je to velké rozhodnutí a je normální, že se v něm perete sama se sebou.

Rozhodnutí je jen vaše. A správně je to, s čím se vám bude dobře žít.

Proč je dobré si o tom promluvit

Stud a strach nezmizí jen tím, že o nich mlčíte. Zůstanou ve vás a ovlivňují, jak se cítíte. Pomáhá si to s někým projít, nejlíp s někým, kdo vás nebude soudit. Ať se rozhodnete jakkoli, půjde se vám pak dál o kus líp.

Když si miminko necháte
Ať se můžete na miminko těšit
Těhotenství je doba, kdy se z vás pomalu stává máma. Čím méně studu a otázek bez odpovědi si s sebou ponesete, tím víc místa zbude na miminko a na radost z něj.
Když se rozhodnete pro interrupci
Ať se s tím dokážete vyrovnat
I rozhodnutí, za kterým si stojíte, může bolet. Může vám být smutno, může se vám ulevit, můžou přijít pochybnosti. Pomáhá nebýt na to sama a nic si nevyčítat. O pomoc si můžete říct i potom.

Když nevíte, jak se rozhodnout

Když vás tlačí čas, je těžké slyšet, co vlastně chcete. Zkuste aspoň trochu zpomalit. Tady je pár věcí, které můžou pomoct:

  1. Dvě rána. V klidu si představte ráno po jednom rozhodnutí a pak ráno po tom druhém. Jak se cítíte? Ulevilo se vám, je vám smutno, bojíte se? Nic nehodnoťte, jen si všímejte.
  2. Dva sloupce. Napište si na papír, čeho se bojíte a co si přejete. V hlavě se to snadno smíchá, na papíře je líp vidět, co je co.
  3. Jedna otázka. Rozhodla bych se jinak, kdybych věděla jistě, kdo je otec? Neřekne vám to, co máte udělat. Ale uvidíte, na čem vám nejvíc záleží.
  4. Zeptejte se gynekologa. Kolik máte času, jaké máte možnosti a jestli jde otcovství zjistit už v těhotenství, vám řekne on. Někdy se uleví už jen tím, že víte, kolik dní ještě máte.

Když se jednoho z nich bojíte

Možná je ve vašem příběhu i muž, který je agresivní, vydírá vás nebo z něj máte strach. Jestli ano, berte to prosím vážně. Kvůli sobě.

Vaše bezpečí je nejdůležitější
  • Citové vydírání se může tvářit jako láska nebo starost: „bez tebe to nezvládnu“, „kdybys mě milovala, tak…“, výčitky, výhrůžky, chvíli něha a chvíli chlad. Jestli se po setkání s ním cítíte provinile, vyčerpaně nebo se bojíte, něco není v pořádku. Nejste přecitlivělá.
  • Za to, jak se chová, nemůžete. Ani kvůli tomu, co se mezi vámi stalo.
  • V těhotenství se agrese ve vztazích často zhorší. Jestli přemýšlíte, jestli mu to říct a jak, nespěchejte a nebuďte při tom s ním o samotě. Řekněte to předem někomu, komu věříte.
  • Věřte svému pocitu. Když vám říká, že to není bezpečné, má pravdu.
  • Nemusíte čekat, až se stane něco „opravdu vážného“. Stačí, že se bojíte. Poradny pro ženy, které zažívají nátlak nebo násilí, vám poradí i s právními věcmi. Třeba Bílý kruh bezpečí (nonstop 116 006) nebo proFem.
  • Když vám hrozí nebezpečí, volejte 158.

Na co odpovědět neumíme

Jak se dá zjistit otcovství, co se píše do rodného listu, jaká máte práva. Na to vám neodpovíme, nejsme lékařky ani právničky. S tím vám pomůže gynekolog a právní poradna. My jsme tu pro to, jak se v tom všem cítíte.

Jak se o sebe postarat

Když je toho moc, na sebe se zapomíná nejsnáz. A přitom teď péči potřebujete nejvíc.

  • Řekněte to aspoň jednomu člověku, kterému věříte. Sama se to nese nejhůř.
  • Jezte a odpočívejte, i když se vám nechce. Stres je cítit i na těle.
  • Dopřejte si chvíle, kdy nemusíte nic řešit. Procházku, sprchu, pár minut klidného dýchání. Rozhodnutí hodinu počká.
  • Mluvte na sebe tak, jak byste mluvila na kamarádku ve stejné situaci. Taky byste jí nic nevyčítala. Spíš byste ji objala.

Časté otázky

Stačí jeden člověk, u kterého se cítíte v bezpečí. Kamarádka, sestra, kdokoli, kdo vás nebude soudit. Jestli takového člověka teď kolem sebe nemáte, můžete to říct psycholožce. U ní se dá říct úplně všechno.

Po těžkém rozhodnutí může být smutno, může se ulevit a můžou přijít pochybnosti. Neznamená to, že jste se rozhodla špatně. Rozhodla jste se podle toho, co jste v tu chvíli věděla a cítila. A když vás to bude trápit i později, ozvěte se. O pomoc si můžete říct kdykoli.

Když je toho na vás moc, volejte Linku první psychické pomoci 116 123. Je nonstop a zdarma. Když se bojíte o své bezpečí, volejte nonstop linku Bílého kruhu bezpečí 116 006, a když vám hrozí nebezpečí, 158. Další kontakty najdete v našem rozcestníku a krizových kontaktech.

S čím vám pomůžeme

Nevědět, kdo je otec vašeho dítěte, je těžké. Horší žena ani horší máma kvůli tomu nejste.

Jestli si o tom chcete s někým v klidu promluvit, ozvěte se našim psycholožkám. Jde to i online. Neřekneme vám, co máte udělat. Vyslechneme vás, nebudeme vás soudit a pomůžeme vám vyznat se v tom, co cítíte a co vlastně chcete. Rozhodnutí necháme na vás, ale budeme při vás.

Konzultace i zdarma

Jestli jste ve složité finanční situaci, může být konzultace s naší psycholožkou zdarma. Stačí napsat na info@tehoduse.cz. Nic nemusíte dokládat.

Zdarma
Audiorelaxace
Pár minut klidu jen pro vás. Na chvíle, kdy je hlava plná obav a potřebujete vydechnout.
Poslechnout zdarma
Konzultace
Promluvte si s psycholožkou
Individuální konzultace online, kde můžete v bezpečí probrat své obavy i to, co vám může pomoct.
Chci konzultaci
Mgr. Tereza Sladká
Mgr. Tereza Sladká
Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka

Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů – postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.

Těhotenství · Po porodu · Psychika

Antidepresiva v těhotenství a po porodu: co o nich víme

Bojíte se, jestli léky na depresi neublíží miminku? Nejste v tom sama. Projdeme spolu, co ukazují velké studie a přehledy, v klidu a bez strašení. Na vahách jsou totiž vždycky dvě věci.

Mgr. Tereza Sladká4. listopadu 20268 min čtení

Na konzultacích to slýcháme často. Ženy, které berou antidepresiva nebo jim je lékař doporučil, nevědí, jestli jsou v těhotenství a po porodu bezpečná. Bojí se o miminko. A někdy mají pocit, že by to měly zvládnout bez léků, i když je jim opravdu těžko.

K tomu se občas přidá i to, co čtou na sociálních sítích. Ozývají se tam lidé, kteří to nejspíš myslí dobře, ale nemají lékařské vzdělání. A radí léky vysadit za každou cenu. Takové rady umí hodně vystrašit a zamotat hlavu.

Pokud se v tom poznáváte, nic jste nepokazila. Mít obavy a ptát se je úplně v pořádku.

Jedna studie nikdy neřekne všechno. Proto jsme se podívaly na víc výzkumů, velké přehledy i doporučení lékařů a poskládaly je dohromady. Projdeme to spolu krok za krokem.

Na vahách jsou vždycky dvě věci

1 2 Rizika neléčené deprese Možná rizika léků

Když se s vámi lékař rozhoduje o lécích, neporovnává lék s ničím. Porovnává ho s tím, co udělá deprese, když zůstane bez léčby. Na jedné misce jsou tedy rizika neléčené deprese, na druhé možná rizika léků.

O druhé misce se mluví hodně. O té první skoro vůbec. Proto začneme jí.

Miska 1: co dělá deprese, když zůstane bez léčby

Deprese není jen smutek. Bere spánek, chuť k jídlu, sílu i radost. A výzkumy ukazují, že se to může dotknout i miminka.

V těhotenství: vědci dali dohromady 23 studií s víc než 25 tisíci ženami. Ženy s neléčenou depresí rodily častěji předčasně a jejich miminka měla častěji nízkou porodní váhu. Náznaky ukazovaly, že čím silnější deprese, tím vyšší riziko.

Po porodu: britská studie sledovala skoro 10 tisíc maminek a jejich děti až do dospělosti. Když byla deprese po porodu silná a trvala dlouho, měly děti později častěji potíže s chováním, horší známky z matematiky a v 18 letech častěji samy depresi. Autoři proto doporučují, aby se právě taková deprese léčila přednostně.

A co když léky vysadím? Studie z USA sledovala ženy, které už depresi prožily a na začátku těhotenství braly antidepresiva. Některé je vysadily, jiné je braly dál.

Komu se v těhotenství deprese vrátila
Každá tečka je jedna žena ze sta. Plná tečka = deprese se vrátila.
Brala léky dál · 26 ze 100
Léky vysadila · 68 ze 100

Je to jedna menší studie, ale odborné společnosti porodníků uvádějí totéž: když se antidepresiva vysadí, deprese se často vrací. Proto se léky nikdy nevysazují samy a najednou, ale vždycky s lékařem.

Miska 2: co víme o lécích a miminku

A teď druhá miska. Pomůže vědět jednu věc: ženy, které berou antidepresiva, mají skoro vždycky depresi. Když tedy studie najde u jejich dětí nějaký rozdíl, musí vědci zjistit, jestli jde za lékem, nebo za nemocí. Nejcennější jsou proto studie, které srovnávají podobné ženy.

Vady srdce
Podstatný rozdíl nebyl
Studie skoro milionu těhotenství v USA. Když vědci porovnali jen ženy s depresí, s léky a bez nich, podstatný rozdíl ve vadách srdce nenašli.
Autismus a ADHD
Roli hrají geny a rodina
Největší přehled 37 studií. Když vědci započítali psychiku maminek a to, co se v rodině dědí, souvislost se z velké části ztratila.
Zajímavost
Když léky bral táta
Podobný rozdíl našli i u dětí, jejichž táta bral antidepresiva. Ten přitom miminko v bříšku lékem ovlivnit nemůže.

Ten přehled vyšel letos a zahrnul miliony těhotenství. U nejběžnějších antidepresiv, takzvaných SSRI, nenašli vědci u maminek s depresí souvislost s autismem ani ADHD vůbec. Autoři píšou, že dnešní výzkum nepodporuje, že by téměř jakékoli antidepresivum v těhotenství autismus nebo ADHD způsobovalo.

Nejférovější srovnání: sourozenci. Stejná máma, stejná rodina. U jednoho dítěte brala v těhotenství léky, u druhého ne. Studie z USA takhle prošla přes 3 miliony těhotenství.

Riziko autismu, ADHD a dalších vývojových obtíží
Srovnání sourozenců: vyšlo prakticky stejně
Sourozenec, kdy máma léky nebrala
Sourozenec, kdy máma léky brala

A ta nová studie z Walesu? Letos vyšla velká studie, která sledovala 167 447 dětí od narození až do školy. Zajímalo ji, kolik dětí potřebuje ve škole pomoc navíc, třeba s učením nebo chováním. Pomoc navíc přitom neznamená diagnózu.

Kolik dětí ze 100 potřebovalo ve škole pomoc navíc
Odhad studie po zohlednění dalších vlivů na rodinu a dítě (20,0 / 23,6 / 26,5)
Máma bez deprese20
Deprese bez léků24
Deprese s léky27
Jak ta čísla číst
 
1
Roli hraje už deprese
I bez léků bylo číslo vyšší: 24 místo 20 dětí ze 100.
2
Malý rozdíl navíc
S léky to bylo o 3 víc. Léky ale dostávají hlavně ženy, kterým je hůř, a jak silnou depresi maminky měly, studie nevěděla.
3
Autismus a ADHD
Mezi dětmi léčených a neléčených maminek tu rozdíl nebyl.

Ty 3 děti tak můžou jít spíš za nemocí než za lékem. Hlavní autorka studie Saraid McIlvride sama říká, že neléčená deprese může vážně ovlivnit maminku i miminko a že když léky potřebujete, je důležité je brát dál.

Co na to lékaři

Americká společnost porodníků a gynekologů (ACOG) doporučuje nejběžnější antidepresiva, SSRI, jako první volbu, když jsou v těhotenství nebo po porodu léky potřeba. Společnost pro medicínu matky a plodu (SMFM) to loni zopakovala: léčit depresi v těhotenství je důležité a neléčená deprese má svá rizika.

A při kojení? Některá antidepresiva přecházejí do mléka jen ve velmi malém množství. Třeba sertralin patří podle databáze LactMed mezi léky, které odborníci ke kojení doporučují. Konkrétní lék vždycky vyberte s lékařem.

Léky přitom nejsou jediná pomoc. Pomáhá i psychoterapie a podpora blízkých. Co je pro vás nejlepší, proberete s lékařem.

Co z toho plyne

Shrnutí ve třech bodech
  • Neléčená deprese má svá rizika pro mámu i pro miminko.
  • Velké studie u léků vážná rizika pro miminko nenašly. Malé rozdíly může vysvětlit spíš nemoc samotná a to, co se v rodině dědí.
  • Lékaři doporučují nejběžnější antidepresiva (SSRI) jako první volbu, když jsou léky potřeba. Některá jdou i ke kojení.

Žádná volba není bez rizika. Ani neléčená deprese. Proto se rozhoduje spolu s lékařem.

Za depresi nemůžete

Deprese v těhotenství nebo po porodu je nemoc, stejně jako třeba těhotenská cukrovka. Nevybrala jste si ji, nezpůsobila jste si ji a nic jste tím nepokazila. Může přijít, i když se na miminko moc těšíte. A dobře se léčí.

Léčit depresi není sobecké. Je to péče o vás i o miminko.

Komu věřit

V TěhoDuši se snažíme posilovat důvěru v lékaře, kteří se tomu věnují. Psychiatři léčbě psychiky v těhotenství a po porodu rozumějí, roky to studovali a mají zkušenosti s mnoha ženami. A hlavně: nejlépe vás zná váš lékař. Zná vaši situaci, vaše zdraví i to, jak vám léky pomáhají.

Když si nejste jistá
  • Řekněte svému lékaři, čeho se bojíte. Je to běžná otázka a lékař vám na ni rád odpoví.
  • Můžete se zeptat i jiného lékaře. Druhý názor je úplně v pořádku a lékaři jsou na to zvyklí.
  • Hledejte informace z více zdrojů, ideálně od odborníků. Jeden příspěvek na sítích neřekne celou pravdu.
  • Léky nevysazujte sama a najednou. Náhlé vysazení může těžké pocity vrátit.

Co můžete udělat

Za depresi nemůžete, ale můžete pro sebe udělat hodně. Tady je jednoduchý návod:

  1. Řekněte o svých pocitech a obavách lékaři. Psychiatrovi, praktickému lékaři nebo gynekologovi. Nejlépe vás zná.
  2. Léky nevysazujte sama a najednou. Jakoukoli změnu udělejte s lékařem.
  3. Nejste si jistá? Zeptejte se i jiného lékaře. Informace hledejte od odborníků a z více zdrojů.
  4. Řekněte si o podporu. Blízkým, psycholožce, nebo nám. Léky nejsou jediná pomoc, pomáhá i psychoterapie.
  5. Pečujte o sebe bez výčitek. Když je lépe vám, je to dobře i pro miminko.

Časté otázky

Hlavně klid a nevysazujte je sama ze dne na den. Ozvěte se lékaři, který vám je předepsal, a řekněte to i svému gynekologovi. Společně proberete, jestli pokračovat, upravit dávku, nebo lék vyměnit. Je to běžná situace a lékaři s ní mají zkušenosti.

Často ano. Některá antidepresiva, třeba sertralin, přecházejí do mléka jen ve velmi malém množství a odborníci je ke kojení doporučují. Řekněte lékaři, že kojíte, a lék vyberete spolu. Kojení kvůli lékům nemusíte automaticky ukončit.

Je pochopitelné, že vás to znejistí. Lidé na sítích ale neznají vás ani vaše zdraví a často nemají lékařské vzdělání. Vezměte svou otázku k lékaři, klidně i k jinému, pokud chcete druhý názor. Rozhodnutí o lécích patří do rozhovoru s někým, kdo vás zná.

Pokud smutek, úzkost, prázdnota nebo podrážděnost trvají déle než dva týdny, nic vás netěší, nemůžete spát nebo máte pocit, že to nezvládáte, svěřte se lékaři, porodní asistentce nebo psycholožce. Deprese v těhotenství i po porodu je častá a dobře se léčí.

Pokud vás napadají myšlenky na ublížení sobě nebo miminku, vyhledejte pomoc hned: zavolejte Linku první psychické pomoci 116 123 nebo v akutní situaci 155. Další kontakty najdete v našem rozcestníku a krizových kontaktech.

Nejste v tom sama

Rozhodovat se o lécích v těhotenství nebo po porodu je těžké a nikdo by na to neměl být sám. Nemusíte mít hned jasno. Stačí mít dost informací, lékaře, kterému důvěřujete, a lidi kolem sebe, kteří vás podrží.

A pokud vám není dobře, řekněte si o pomoc. Svému lékaři, porodní asistentce, nebo nám.

Zdarma
Audiorelaxace
Pár minut klidu jen pro vás. Na chvíle, kdy je hlava plná obav a potřebujete vydechnout.
Poslechnout zdarma
Konzultace
Promluvte si s psycholožkou
Individuální konzultace online, kde můžete v bezpečí probrat své obavy i to, co vám může pomoct.
Chci konzultaci
Mgr. Tereza Sladká
Mgr. Tereza Sladká
Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka

Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů – postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.

Zdroje
  1. Jarde, A., Morais, M., Kingston, D., et al. (2016). Neonatal outcomes in women with untreated antenatal depression compared with women without depression: a systematic review and meta-analysis. JAMA Psychiatry, 73(8), 826–837. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27276520
  2. Netsi, E., Pearson, R. M., Murray, L., et al. (2018). Association of persistent and severe postnatal depression with child outcomes. JAMA Psychiatry, 75(3), 247–253. shrnutí University of Bristol
  3. Cohen, L. S., Altshuler, L. L., Harlow, B. L., et al. (2006). Relapse of major depression during pregnancy in women who maintain or discontinue antidepressant treatment. JAMA, 295(5), 499–507. doi.org/10.1001/jama.295.5.499
  4. Huybrechts, K. F., Palmsten, K., Avorn, J., et al. (2014). Antidepressant use in pregnancy and the risk of cardiac defects. New England Journal of Medicine, 370, 2397–2407. nejm.org
  5. Chan, J. K. N., Zhong, A. H. F., Lam, J. Y. H., Wong, C. S. M., Solmi, M., Correll, C. U., & Chang, W. C. (2026). Maternal and paternal antidepressant use before and during pregnancy and offspring risk of neurodevelopmental disorders: a systematic review and meta-analysis. Lancet Psychiatry, 13(6), 472–484. tisková zpráva
  6. Sujan, A. C., Öberg, A. S., Quinn, P. D., & D’Onofrio, B. M. (2019). Annual Research Review: Maternal antidepressant use during pregnancy and offspring neurodevelopmental problems. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 60(4), 356–376. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30515808
  7. Suarez, E. A., Bateman, B. T., Hernández-Díaz, S., et al. (2022). Association of antidepressant use during pregnancy with risk of neurodevelopmental disorders in children. JAMA Internal Medicine, 182(11). pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36190722
  8. McIlvride, S., Rao, N., Singh, S., Nelson, S. M., Pell, J. P., & Fleming, M. (2026). Prenatal exposure to maternal depression and antidepressants and neurodevelopmental outcomes: A population cohort study. PLOS Medicine, 23(9), e1004658. doi.org/10.1371/journal.pmed.1004658
  9. ACOG (2023). Treatment and Management of Mental Health Conditions During Pregnancy and Postpartum. Clinical Practice Guideline No. 5. Obstetrics & Gynecology, 141(6), 1262–1288. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37486661
  10. SMFM (2025). SMFM Statement on SSRI Antidepressants for Treating Depression During Pregnancy. smfm.org
  11. LactMed: Sertraline. National Library of Medicine (NIH). ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK501191

Článek je osvěta, ne lékařská rada. O léčbě vždy rozhodujte se svým lékařem. Aktualizováno 6. 11. 2026: doplnily jsme další výzkumy a přehledy.