Co znamená předčasný porod?

Za předčasně narozené se považuje miminko, které přijde na svět před ukončeným 37. týdnem těhotenství. V České republice se podle statistiky z roku 2020 jednalo o 6,7 % novorozenců — a toto procento od roku 2011 trvale klesá. Za tímto pozitivním vývojem stojí mimo jiné systematická péče a investice do neonatologické infrastruktury.

Špičková péče v České republice

Tento pozitivní vývoj je do značné míry výsledkem komplexně budovaného systému péče o nedonošené děti. Základem je třístupňový model neonatologické péče, díky němuž se daří zachraňovat i ta nejmenší miminka.

Moderní přístup: blízkost místo odloučení

Perinatologická centra se postupně přizpůsobují potřebám rodičů i dětí. Není tedy pravidlem, že by miminko muselo trávit všechen čas v inkubátoru. Naopak — je aktivně podporován kontakt kůže na kůži mezi matkou a dítětem, takzvané klokánkování.

Klokánkování přitom není jen o fyzickém kontaktu. Výzkumy ukazují, že pravidelný kontakt kůže na kůži snižuje u nedonošených miminek prožívání bolesti, podporuje rozvoj nervové soustavy a stabilizuje srdeční rytmus i dýchání. U matek pak pomáhá nastartovat a udržet laktaci.

Méně se ale mluví o jeho dopadu na psychiku maminek. Přehledové studie zaměřené přímo na tuto otázku ukazují, že matky, které mohly klokánkovat, vykazují nižší míru depresivních příznaků — a to jak bezprostředně po porodu, tak v týdnech následujících. Kontakt s miminkem pomáhá přerušit pocit odloučení, který patří k psychicky nejnáročnějším aspektům předčasného porodu.

Vaše pocity jsou v pořádku

Po předčasném porodu se může dostavit celá paleta emocí — úzkost, pocit viny, smutek, trauma z odloučení, ale i smíření a vděčnost. Je důležité vědět, že naprosto každá emoce je v tomto náročném období v pořádku. Je v pořádku si každý pocit prožít.

U části matek se rozvine perinatální deprese — tedy deprese v těhotenství nebo po porodu. Předčasný porod je jedním z faktorů, které její riziko zvyšují: náhlost situace, strach o miminko, fyzické odloučení, pocit ztráty kontroly. To vše může výrazně zasáhnout psychiku. Perinatální deprese se přitom dobře léčí — klíčové je ji pojmenovat a vyhledat pomoc.

Stejně tak je důležité vědět, že existují lidé a organizace, kteří jsou připraveni tuto podporu poskytnout — ať jste stále v nemocnici, nebo se vracíte domů.

Jak si říct o pomoc

Podpora je dostupná — stačí o ni požádat. Níže najdete praktický přehled kroků, ať jste ještě v porodnici, nebo se vracíte domů.

Jak mohou pomoci blízcí

Pro partnery, rodinu i přátele může být situace náročná i proto, že nevědí, co dělat nebo říct. Přitom právě konkrétní pomoc bývá tím nejcennějším.

Cesta začala jinak — a přesto je vaše

Předčasný porod je zkušenost, která dokáže pořádně změnit plány a začátek mateřství. Výsledné pouto a lásku s dítětem ale nezmění — i když cesta začala jinak.

Pečujte o sebe. Vyhledejte pomoc. Sdílejte. Čím víc budete opečovaná vy, tím více opory budete moci poskytnout malému bojovníkovi.

AC

Externí autorka

Bc. Aneta Cichrová

Studentka psychologie

Studentka psychologie, jejíž bakalářská práce se věnovala vlivu klokánkování nedonošených dětí na depresivitu matek. S TěhoDuší spolupracuje jako externí autorka — tématu předčasného porodu a psychické pohody matek se věnuje i v praxi.

Zakladatelka TěhoDuše

Mgr. Tereza Sladká

Psycholožka · spisovatelka

Zakladatelka TěhoDuše. Věnuje se psychologické podpoře žen v těhotenství a po porodu. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.

Těhotenství přirozeně vzbuzuje u okolí pozornost. Někdy to zahřeje u srdce. Jindy jsou to bohužel komentáře, které ubližují, zesměšňují nebo přímo straší. Rozbalit si je a podívat se na ně může být prvním krokem k tomu, aby méně bolely.

Rozpoznáváte to?

Seřadili jsme nejčastější nevhodné poznámky do kategorií. Klikněte na tu, která vás trápí nejvíc – a uvidíte, co do ní patří.

Jak reagovat

Tyto poznámky mohou vzbuzovat různé emoce – vztek, smutek, pochybnosti nebo pocit, že se sám člověk, který je řekl, od vás nějak vzdálil. Reakce na ně je u každé ženy jiná. Někdo vybouchne, někdo zamrzne. Obojí je přirozené – a neměla byste si vyčítat, že jste nezareagovala tak, jak byste si zpětně přála.

Mgr. Tereza Sladká

Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka

Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů – postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše.

V těhotenství se naše pozornost přirozeně obrací k miminku. Najednou téměř vše, co děláme, posuzujeme skrze otázku: „Nebude to škodit?“ Život se tak může proměnit spíše v seznam zákazů a doporučení – a to samo o sobě představuje velký tlak.

Zároveň těhotenství může být výzvou i v čistě praktickém smyslu. Jídelníček komplikují nevolnosti, spánek zhorší nespavost nebo úzkosti, pohybu brání bolesti zad. Z toho, kde žena dříve čerpala energii, nemusí zbýt mnoho – a právě energie v těhotenství chybí nejvíc.

Sedm oblastí, o které se starat

Sebepéči si můžeme rozdělit do oblastí. Rozhodně nemusíte pokrýt všechny – jde o inspiraci, ne o plán k odškrtání.

Self-care bingo

Vyberte si z našich návrhů, co vás dnes oslovuje – a odškrtněte si to. Podaří se vám celá řada?

Mgr. Adéla Piknová

Psycholožka

Psychologii vystudovala na FSS v Brně. Věnovala se problematice závislostí a partnerských vztahů. Dobrovolnicky působila v projektech Spolu a Nepanikař. Letos zahájila psychoterapeutický výcvik KBT. Celoživotní vášní je výtvarné umění. TěhoDuše nejprve pomohla jí samotné – a poté se přidala i do týmu.

Čtyři kroky, které vám mohou pomoct

Jedna z věcí, která pomáhá, je mít plán. Ne dokonalý scénář – spíš mapu, o kterou se lze opřít.

Sebepéče v těhotenství – konkrétní tipy

V těhotenství si sebepéči naprosto zasloužíte. Tady je pár věcí, které můžete zkusit samy – bez nutnosti kamkoli jezdit nebo cokoliv platit.

Příprava na porod

Dobrá příprava na porod pomáhá snížit strach a zvýšit pocit jistoty. Můžete ji rozdělit do tří oblastí:

Nezapomeňte na šestinedělí

Hodně nastávajících maminek se věnuje přípravě na porod, ale zapomíná na šestinedělí. Je to emocionální a hormonální koktejl – náročný fyzicky i psychicky. Začněte se na něj připravovat ještě v těhotenství.

Mgr. Veronika Glasová

Všeobecná sestra · intenzivní péče

Práci s lidmi se věnuje od střední školy, zkušenosti z Česka i zahraničí. Věří v holistický přístup – za každou diagnózou je jedinečná lidská bytost. TěhoDuši přispívá jako žena s vlastní zkušeností s psychicky náročným těhotenstvím i jako zdravotník vědomý si limitů systémové péče.

Partnerský vztah obou budoucích rodičů je v těhotenství důležitou součástí celého období. Může procházet různými výzvami, ale zároveň být oporou a zdrojem radosti, která vztah ještě více prohloubí.

Co se ve vztahu mění

Ještě před narozením dítěte si k němu každý z partnerů vytváří vztah – a to může vypadat úplně jinak. Jeden se ponoří do chystání výbavičky, druhý se na miminko napojuje pomaleji. Tento nesoulad je přirozený, ale může přinášet napětí.

Přibývá i tlak z okolí, vzájemná očekávání, obavy o finance, stres z práce. Když se nad tím zamyslíme, je toho opravdu hodně – a je normální, že společné chvíle už nepůsobí tak bezstarostně jako dřív.

Sexuální život v těhotenství

U některých párů se prakticky nezmění, u jiných se sníží nebo zmizí úplně. Hormonální změny, fyzické nepohodlí nebo strach z ublížení miminku – to vše může hrát roli. Přistupujte k tomu s laskavostí k sobě i partnerovi.

Partner jako opora – co to konkrétně znamená?

Partnerova podpora výrazně ovlivňuje, jak těhotná žena celé období prožívá. Spokojenost ve vztahu chrání ženu před stresory těhotenství a snižuje riziko deprese. Partnerova opora navíc pomáhá zvládnout i šestinedělí – a přispívá k pohodě celé rodiny.

Jak o vztah pečovat

Otevřená komunikace není všespásná, ale hodně pomáhá. Místo obviňování zkuste popis vlastního prožívání – takzvaná „já-sdělení“:

Taková otevřenost obvykle vyvolá mnohem konstruktivnější rozhovor – a oba se z něj dostanou s pocitem, že byli vyslyšeni.

Malé rituály, které vztah udržují živý

Blízkost nemusí mít velkou formu. V těhotenství se přirozeně mění – a to je v pořádku. Zkuste si najít nové způsoby, jak ji prožívat.

Mgr. Adéla Piknová

Psycholožka

Psychologii vystudovala na FSS v Brně. Věnovala se problematice závislostí a partnerských vztahů. Dobrovolnicky působila v projektech Spolu a Nepanikař. Letos zahájila psychoterapeutický výcvik KBT. Celoživotní vášní je výtvarné umění. TěhoDuše nejprve pomohla jí samotné – a poté se přidala i do týmu.

Těhotenství je skutečně „jiný stav“ – fyzicky, psychicky i vnitřně. Téměř vše, na co byla žena zvyklá, jak znala samu sebe, je najednou jinak. Únava, emoční rozkolísanost, nové obavy, zodpovědnost za dva. A přitom právě tato citlivá doba skýtá příležitost k osobnímu růstu – pokud si na ni uděláme prostor.

Výtvarné techniky – ať už v léčebné podobě (arteterapie) nebo preventivně (artefiletika) – mohou být v těhotenství silným nástrojem sebepéče. Pomáhají nastolovat emoční rovnováhu, zklidňují, učí zpomalit a důvěřovat vlastním pocitům.

Kdy vám arte může pomoct?

Výtvarné techniky jsou užitečné v různých situacích – jak při hladkém průběhu těhotenství, tak ve chvílích, kdy přijdou komplikace.

Mgr. Kateřina Borčin

Arteterapeutická koučka · hostující autorka

Věnuje se arteterapeutickému koučinku a podpoře žen v těhotenství a mateřství prostřednictvím výtvarných technik. Je autorkou knížky Maminko maluj. Věří, že tvoření je přirozená cesta k sobě samé.

Mgr. Tereza Sladká

Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka

Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů – postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše.

Intimita není jen sex

Intimitu si často spojujeme principalmente se sexualitou. Přitom jde o mnohem širší pojem – zahrnuje blízkost, sdílení, vzájemné porozumění a emoční propojení. V těhotenství se tato rovina vztahu proměňuje a každá žena ji prožívá jinak.

Pro některé ženy je těhotenství spojené s větší potřebou fyzického kontaktu, pro jiné spíše s uzavřením do sebe. Ani jedna varianta není špatná. Důležité je o těchto změnách otevřeně mluvit a hledat způsoby, jak blízkost udržet – v té formě, která vám oběma vyhovuje.

Mýty a realita: co je skutečně pravda?

Obavy a nejistoty kolem sexuality v těhotenství jsou časté. Tady jsou tři nejrozšířenější mýty – a co na ně říká praxe.

Přijetí tělesných změn je proces

Některé ženy prožívají těhotné tělo jako krásné a smyslné, jiné se cítí těžkopádně nebo unaveně. Negativní vnímání vlastního těla se přirozeně promítá do intimního života – a to je pochopitelné.

Ženy si někdy kladou otázku, zda mohou být zároveň matkou i sexuální bytostí. Tato vnitřní napětí jsou normální. Není nutné všechny životní role naplňovat najednou a stoprocentně – vždy je něco v popředí a něco na pozadí. Stojí za to se zamyslet, jaké nároky na sebe kladete a zda jsou vůbec splnitelné.

Klíčová role partnera

I pro partnera může být toto období nové a zátěžové. Může se obávat, zda sex nepředstavuje riziko pro miminko, nebo jak příchod dítěte intimitu do budoucna ovlivní. Upřímný rozhovor o vzájemných pocitech, nejistotách i přáních je klíčem k udržení blízkosti.

Těhotenství a první roky s dítětem s sebou nesou proměnu vztahu. Je v pořádku, že intimita v tuto dobu probíhá omezeně nebo jde úplně stranou. Dočasnost situace je důležité mít na paměti – a hledat si jiné formy blízkosti, které vám oběma vyhovují.

Budoucí maminka se potýká s tělesnými proměnami, hormonálními výkyvy, novými rolemi a often i s tlakem okolí. To vše může přinášet nejen radost, ale i obavy a psychickou zátěž. Partner, který je přítomen a vnímavý, je v tuto dobu tou nejcennější oporou.

Jak může tatínek konkrétně pomoci

I malá gesta každodenní podpory mají obrovský význam – důležitější než dokonalé plány je pocit, že na to žena není sama.

Co pomáhá tatínkovi samotnému?

Podpora nastávající maminky je krásná, ale zároveň náročná role. I muž může cítit obavy, únavu nebo nejistotu – přemýšlí, zda bude dobrým rodičem, řeší finanční i praktické otázky a přizpůsobuje svůj život novým povinnostem.

Pečující tatínek je pro dítě i maminku velkým přínosem – ale jen tehdy, když nezapomíná také na sebe.

Mgr. Zuzana Marečková Kloudová

Psycholožka · psychoterapeutka

Psychologii vystudovala na FF Masarykovy univerzity. Máma. Zaměřuje se na práci s dětskými klienty a jejich rodinami, individuální terapii i rodinné terapie. Věří, že v každém člověku je hluboká síla – i když ji zrovna necítí.

Těhotenství je v naší kultuře líčeno jako jedno z nejšťastnějších období života ženy. Na první pohled se zdá, že je to automatický vstup do klidu, radosti a euforie. Realita je ale mnohem pestřejší – a to je v pořádku.

Luciin příběh je typický pro mnoho žen. Tělo se mění, hormony kolísají a s nimi i nálady. Do toho přicházejí nové odpovědnosti, nejistota a tlak, že by člověk měl být šťastný. Smíšené pocity se pak snadno promění v pochybnosti o sobě samé.

Všechny tyhle pocity mohou přijít najednou

Tyto protikladné emoce se mohou střídat během jednoho dne – a někdy i během několika minut. Jsou součástí těhotenství, ne jeho selháním.

Proč se smíšené emoce objevují?

Za rozkolísanými emocemi v těhotenství stojí čtyři hlavní zdroje. Každý z nich je zcela pochopitelný.

Jak s těmito pocity pracovat

Mgr. Zuzana Marečková Kloudová

Psycholožka · psychoterapeutka

Psychologii vystudovala na FF Masarykovy univerzity. Máma. Zaměřuje se na práci s dětskými klienty a jejich rodinami, individuální terapii i rodinné terapie. Věří, že v každém člověku je hluboká síla – i když ji zrovna necítí.

„Udržovala naději, když jsem ji sama neměla“

Těhotenství po předchozích neúspěšných pokusech s sebou neslo velký stres. Klíčová byla vzájemná podpora partnerek.

Kdy jedno těhotenství znamená dva coming outy

Zatímco heterosexuální pár oznámí těhotenství a okolí ví, „jak se to stalo“, pro tento pár znamenalo každé oznámení také odpovídání na velmi osobní otázky.

Ve zdravotnictví: mezi pochopením a automatickými předpoklady

Zkušenosti ze zdravotní péče byly smíšené.

Pro zdravotníky, kteří chtějí vytvořit bezpečnější prostředí, přinášíme konkrétní doporučení:

Právní realita: když biologická matka není právní matka

Vzkaz pro další LGBTQ páry

Jako inspirační zdroj doporučují profil Dva tatové, který sami sledují.

Příběhy LGBTQ rodičů nám ukazují, že láska, odhodlání a touha po rodičovství jsou univerzální – nezávisí na sexuální orientaci. Systém péče o těhotné by měl reflektovat různorodost rodin a vytvářet bezpečné prostředí pro všechny.

LGBTQ páry čelí v těhotenství dodatečné psychické zátěži – od neustálého coming outu přes právní komplikace až po necitlivé otázky okolí. Přitom potřebují stejnou podporu jako všichni ostatní rodiče. Možná ještě o něco více, protože musí zvládat vše, co heterosexuální páry, a navíc ještě systém, který na ně není připravený.

Mgr. Tereza Sladká

Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka

Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů – postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.