Pro odborníky · Komunikace a péče

Sekundární traumatizace: kdy péče zraňuje a jak to změnit

Žena si nepamatuje přesný průběh porodu. Ale velmi přesně si pamatuje, jak s ní lidé mluvili — a jak se díky nim cítila. Právě tam má zdravotník největší moc.

Mgr. Tereza Sladká Prosinec 2025 12 min čtení

Každá čtvrtá až pátá žena má v anamnéze sexuální zneužití. Tři až devět procent žen zažívá násilí od partnera během těhotenství. A ženy s historií traumatu mají třikrát vyšší riziko, že zažijí další násilí. Většina z nich vám o tom neřekne.

1 ze 4
žen zažila sexuální zneužití v dětství
3–9 %
žen zažívá násilí od partnera během těhotenství
vyšší riziko dalšího násilí u žen s historií traumatu

Traumatem přitom rozumíme víc než jen fyzické násilí. Jde o jakoukoliv zkušenost, která člověka zahltí nad jeho schopnost ji zpracovat — ať už jde o sexuální zneužití, domácí násilí, ztrátu dítěte, ale i předchozí negativní zkušenost se zdravotnictvím nebo pocit ztráty kontroly při dřívějším porodu.

Tento přístup má dvojí efekt: chrání ženy s historií traumatu před retraumatizací a zároveň snižuje riziko, že porod bude traumatický i pro ženy bez předchozí zátěže. Protože principy citlivé péče — respekt, komunikace, pocit kontroly — prospívají všem.

Žena si často nepamatuje přesný průběh porodu. Ale velmi přesně si pamatuje, jak s ní lidé mluvili, jak se k ní chovali — a jak se díky nim cítila.

— Klíčové zjištění výzkumů porodního traumatu

Dvě věci, které snadno zaměnit

V praxi se často mluví o porodním traumatu a sekundární traumatizaci jako o totéž. Nejsou. Rozdíl je zásadní — protože každé vyžaduje jiný typ práce a jiný typ intervence.

Porodní trauma vs. sekundární traumatizace
Stejné příznaky, různý původ — různá cesta ke zdroji
Typ 1
Porodní trauma

Vzniká ze subjektivního prožitku porodu jako ohrožujícího nebo bezmocného — kvůli průběhu samotné události: komplikace, rychlý porod, urgentní situace.

Větší práce s
tělem pamětí strachem integací zážitku
Typ 2
Sekundární traumatizace

Vzniká necitlivým zacházením, bagatelizací nebo nedostatkem respektu ze strany zdravotníků. Zdrojem zranění není medicínská událost, ale způsob péče.

Větší práce s
vztahem hranicemi validací mocí

Klíčový poznatek: I velmi náročný porod nebo komplikované těhotenství nemusí být traumatizující, pokud se žena cítí respektovaná, informovaná a v bezpečném vztahu se zdravotníky. Naopak medicínsky „hladký“ porod může být silně traumatický, pokud žena zažije nerespekt nebo ztrátu kontroly.

Co sekundární traumatizaci spouští

Primárním mechanismem je porušení pocitu bezpečí, autonomie a respektu. Konkrétně se to v praxi projevuje takto:

Situace, které vedou k sekundární traumatizaci
  • Neempatické, hrubé nebo ponižující jednání
  • Zákroky bez předchozí komunikace nebo souhlasu
  • Chybějící vysvětlení toho, co se děje a proč
  • Ignorování nebo zlehčování bolesti, strachu nebo potřeb
  • Komentáře „to nic není“, „jiné to zvládly“, mluvení o ženě ve třetí osobě
  • Zbytečný tlak, zastrašování nebo manipulace
  • Pocit bezmoci — žena nemá hlas ani možnost ovlivnit, co se s ní děje

Následky mohou být závažné: rozvoj posttraumatických příznaků po porodu, úzkosti, strach z mateřství i z dalšího těhotenství, pocity vlastního selhání, studu nebo viny, a dlouhodobá nedůvěra v zdravotnický systém.

Jak na to: čtyři principy trauma-informované péče

Mezinárodní konsenzus (SAMHSA) definuje trauma-informovanou péči pomocí modelu 4R. Každý princip má přímý dopad na to, zda žena zažije péči jako bezpečnou — nebo zraňující.

Model 4R — trauma-informovaná péče
Klikněte na princip a přečtěte si, co znamená v praxi
1
Realize — Uvědomit si
rozšířenost traumatu ve vaší ordinaci

Trauma je rozšířené. Velmi rozšířené. Každá čtvrtá až pátá žena má v anamnéze sexuální zneužití. Mnoho žen zažilo násilí, ztrátu nebo medicínské trauma. A vy o tom často nevíte — protože se vám o tom neřekne.

Přistupujte ke každé ženě s vědomím, že mohla něco těžkého zažít — i když na to nic neukazuje
I předchozí negativní zkušenost se zdravotnictvím — i mimo porodnici — ovlivňuje, jak žena prožije porod
Není potřeba pátrat ani diagnostikovat — stačí přistupovat s otevřeností a bez předpokladů
💡 V praxi

Samotné vědomí, že trauma je rozšířené, mění tón komunikace. Začíná ještě před tím, než otevřete ústa.

2
Recognize — Rozpoznat
varovné signály a spouštěče

Naučte se identifikovat momenty, kdy žena může reagovat jinak, než byste čekali — disociace (odpojení od těla a přítomného okamžiku, kdy žena „není tady“), náhlá pasivita nebo panická agitovanost. Nejde o diagnózu, ale o citlivost k signálům.

„Nepřítomný“ pohled, odpovídá s prodlevou nebo vůbec — může jít o disociaci (psychické odpojení jako obranná reakce)
Zvýšená úzkost při vaginálním vyšetření, ultrazvuku nebo vyšetření prsu — invazivní výkony jsou častým spouštěčem
Po porodu: odpoutání od dítěte, „prázdný“ výraz, nezájem o kojení
💡 Otázky při příjmu

„Máte nějaké obavy z porodu?“ — a počkejte. Pokud žena mlčí, nedomýšlejte za ni. Můžete dodat: „Je něco, o čem byste chtěla, abych věděla? Nebo naopak něco, čemu bychom se měly vyhnout?“

3
Respond — Reagovat
přizpůsobit péči — komunikovat, ptát se, respektovat

Průběžně říkejte, co děláte a proč. Ženu zapojujte do rozhodování — aktivní role snižuje pocit ztráty kontroly, který je jedním z hlavních spouštěčů traumatické reakce.

Nabízejte skutečné možnosti: „Chcete zkusit vanu nebo sprchu? Chcete změnit polohu?“ — a pokud žena řekne „ne“ nebo „počkejte“, respektujte to bez vysvětlování
Před každým výkonem nejdřív vysvětlete, co a proč — pak se zeptejte odděleně: „Souhlasíte?“ Reálná odpověď „ne“ musí být možná. Pokud žena odmítne, potvrďte to: „Dobře, nebudeme to dělat.“
U žen se známou historií traumatu: zapište do dokumentace pro celý tým, co jí pomáhá a čemu se vyhnout
💡 V náročných momentech

„Vidím, že je to teď těžké.“ — a zastavte se. Pojmenování bez hodnocení je samo o sobě podpůrné. Pak: „Co by vám teď pomohlo?“ — a nechte ji odpovědět.

4
Resist — Chránit
předcházet retraumatizaci — i nechtěné

Způsob péče může sám o sobě traumatizovat — i když medicínsky děláte všechno správně. Tón hlasu, způsob dotyku, oční kontakt — zdánlivé „drobnosti“ mají velký dopad.

Výkony bez vysvětlení nebo souhlasu — jeden z nejčastějších zdrojů sekundární traumatizace
„To nic není“, „jiné to zvládly“, mluvení o ženě ve třetí osobě — bagatelizace emoce zpravidla zesiluje, ne tlumí
Ignorování bolesti nebo strachu — i když fyzicky „nic není“, prožitek ženy je reálný
💡 Jednoduchý test

Před každým zásahem: „Jak bych chtěla, aby se to dělalo mně?“ — a po náročném porodu nabídněte ženě prostor promluvit: „Jak to na vás působilo? Je něco, co vám leží na srdci?“

Věty, které se vyplatí mít po ruce
Konkrétní formulace pro každodenní praxi
Chci vám nejdřív vysvětlit, co se bude dít.
Souhlasíte?
Dobře, nebudeme to dělat.
Vidím, že je to teď náročné.
Můžeme postupovat pomaleji.
Co byste teď potřebovala?
Máte nějaké přání nebo obavu?
Rozhodnutí je na vás. Jsem tu, abych vám pomohla.
Věty fungují jen tehdy, pokud po nich skutečně počkáte na odpověď — a tu odpověď respektujete.
Tahák do každodenní praxe
Sedm principů, které si lze odnést
1
Vysvětli — zeptej se — respektuj odpověďKaždý výkon = informace + souhlas. Oznámení a souhlas jsou dva oddělené kroky.
2
Mluv se ženou, ne o ženěAni ve chvíli, kdy diskutujete s kolegou, nemluvte o ní jako by nebyla přítomna.
3
Validuj emoce — i ty, které ti nedávají smysl„Vidím, že máte strach.“ — ne „to není důvod ke strachu“.
4
Nabízej skutečné volby„Chcete zkusit X nebo Y?“ — kde obě možnosti jsou reálně dostupné a přijatelné.
5
Předpokládej možnost traumatuNení potřeba ptát se — stačí přistupovat s tím vědomím, a upravit tón, tempo a způsob dotyku.
6
Vyhni se hodnotícím soudům„To nic není“ nebo „jiné to zvládly“ — i míněno dobře — zpravidla uzavírá, ne otevírá.
7
Po náročném porodu nabídni prostor promluvitDobrovolně, s citlivostí a bez tlaku. Ne povinný debriefing — ale otevřené dveře.
Webinář · 99 Kč
Webináře pro odborníky
Praktické vzdělávání pro lékaře, porodní asistentky a psychology — komunikace s pacientkou, trauma-informovaný přístup a práce s perinatálním obdobím.
Zjistit více
Pro odborníky · Zdarma
Služby pro odborníky
Online poradna, supervize, workshopy a školení pro týmy. Vše pro ty, kdo pečují o těhotné a čerstvé maminky a chtějí zdokonalit svůj přístup.
Přejít na stránku
Mgr. Tereza Sladká
Mgr. Tereza Sladká
Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů — postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Zdroje
  1. Substance Abuse and Mental Health Services Administration (SAMHSA). (2014). SAMHSA’s Concept of Trauma and Guidance for a Trauma-Informed Approach. HHS Publication No. (SMA) 14-4884. library.samhsa.gov
  2. Schroeder, K., et al. (2025). Reframing obstetric care through a trauma-informed lens. Pregnancy. doi.org/10.1002/pmf2.70081
  3. Holtz, K. A., et al. (2022). Trauma informed care in the obstetric setting and role of the perinatal psychiatrist. Psychiatry Research. doi.org/10.1016/j.psycr.2022.100082
  4. Hall, S., et al. (2021). Education in trauma-informed care in maternity settings. MCN: The American Journal of Maternal/Child Nursing. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
  5. Leinweber, J., et al. (2022). Trauma-informed perinatal healthcare for survivors of sexual violence. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
  6. Gokhale, P., et al. (2020). Refining trauma-informed perinatal care. Journal of Midwifery & Women’s Health, 65(2), 224–230. doi.org/10.1111/jmwh.13063
  7. Leinweber, J., et al. (2022). Developing a woman-centred definition of a traumatic childbirth experience. Birth, 49(4), 687–696. doi.org/10.1111/birt.12632
  8. Hollander, M. H., et al. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women’s perceptions and views. Archives of Women’s Mental Health, 20, 515–523. doi.org/10.1007/s00737-017-0729-6
  9. Pan, Y., et al. (2021). Prevalence of childhood sexual abuse among women: A worldwide meta-analysis. Trauma, Violence & Abuse. doi.org/10.1177/1524838020912867
  10. Barrios, Y. V., et al. (2015). Association of childhood abuse with intimate partner violence in pregnancy. PLoS ONE, 10(1), e0116609. doi.org/10.1371/journal.pone.0116609