Pro odborníky · Komunikace a péče

Sekundární traumatizace: kdy péče zraňuje a jak to změnit

Žena si nepamatuje přesný průběh porodu. Ale velmi přesně si pamatuje, jak s ní lidé mluvili — a jak se díky nim cítila. Právě tam má zdravotník největší moc.

Mgr. Tereza Sladká Prosinec 2025 12 min čtení

Každá čtvrtá až pátá žena má v anamnéze sexuální zneužití. Tři až devět procent žen zažívá násilí od partnera během těhotenství. A ženy s historií traumatu mají třikrát vyšší riziko, že zažijí další násilí. Většina z nich vám o tom neřekne.

1 ze 4
žen zažila sexuální zneužití v dětství
3–9 %
žen zažívá násilí od partnera během těhotenství
3×
vyšší riziko dalšího násilí u žen s historií traumatu

Traumatem přitom rozumíme víc než jen fyzické násilí. Jde o jakoukoliv zkušenost, která člověka zahltí nad jeho schopnost ji zpracovat — ať už jde o sexuální zneužití, domácí násilí, ztrátu dítěte, ale i předchozí negativní zkušenost se zdravotnictvím nebo pocit ztráty kontroly při dřívějším porodu.

Tento přístup má dvojí efekt: chrání ženy s historií traumatu před retraumatizací a zároveň snižuje riziko, že porod bude traumatický i pro ženy bez předchozí zátěže. Protože principy citlivé péče — respekt, komunikace, pocit kontroly — prospívají všem.

Žena si často nepamatuje přesný průběh porodu. Ale velmi přesně si pamatuje, jak s ní lidé mluvili, jak se k ní chovali — a jak se díky nim cítila.

— Klíčové zjištění výzkumů porodního traumatu

Dvě věci, které snadno zaměnit

V praxi se často mluví o porodním traumatu a sekundární traumatizaci jako o totéž. Nejsou. Rozdíl je zásadní — protože každé vyžaduje jiný typ práce a jiný typ intervence.

Porodní trauma vs. sekundární traumatizace
Stejné příznaky, různý původ — různá cesta ke zdroji
Typ 1
Porodní trauma

Vzniká ze subjektivního prožitku porodu jako ohrožujícího nebo bezmocného — kvůli průběhu samotné události: komplikace, rychlý porod, urgentní situace.

Větší práce s
tělem pamětí strachem integací zážitku
Typ 2
Sekundární traumatizace

Vzniká necitlivým zacházením, bagatelizací nebo nedostatkem respektu ze strany zdravotníků. Zdrojem zranění není medicínská událost, ale způsob péče.

Větší práce s
vztahem hranicemi validací mocí

Klíčový poznatek: I velmi náročný porod nebo komplikované těhotenství nemusí být traumatizující, pokud se žena cítí respektovaná, informovaná a v bezpečném vztahu se zdravotníky. Naopak medicínsky „hladký“ porod může být silně traumatický, pokud žena zažije nerespekt nebo ztrátu kontroly.

Co sekundární traumatizaci spouští

Primárním mechanismem je porušení pocitu bezpečí, autonomie a respektu. Konkrétně se to v praxi projevuje takto:

Situace, které vedou k sekundární traumatizaci
  • Neempatické, hrubé nebo ponižující jednání
  • Zákroky bez předchozí komunikace nebo souhlasu
  • Chybějící vysvětlení toho, co se děje a proč
  • Ignorování nebo zlehčování bolesti, strachu nebo potřeb
  • Komentáře „to nic není“, „jiné to zvládly“, mluvení o ženě ve třetí osobě
  • Zbytečný tlak, zastrašování nebo manipulace
  • Pocit bezmoci — žena nemá hlas ani možnost ovlivnit, co se s ní děje

Následky mohou být závažné: rozvoj posttraumatických příznaků po porodu, úzkosti, strach z mateřství i z dalšího těhotenství, pocity vlastního selhání, studu nebo viny, a dlouhodobá nedůvěra v zdravotnický systém.

Jak na to: čtyři principy trauma-informované péče

Mezinárodní konsenzus (SAMHSA) definuje trauma-informovanou péči pomocí modelu 4R. Každý princip má přímý dopad na to, zda žena zažije péči jako bezpečnou — nebo zraňující.

Model 4R — trauma-informovaná péče
Klikněte na princip a přečtěte si, co znamená v praxi
1
Realize — Uvědomit si
rozšířenost traumatu ve vaší ordinaci

Trauma je rozšířené. Velmi rozšířené. Každá čtvrtá až pátá žena má v anamnéze sexuální zneužití. Mnoho žen zažilo násilí, ztrátu nebo medicínské trauma. A vy o tom často nevíte — protože se vám o tom neřekne.

Přistupujte ke každé ženě s vědomím, že mohla něco těžkého zažít — i když na to nic neukazuje
I předchozí negativní zkušenost se zdravotnictvím — i mimo porodnici — ovlivňuje, jak žena prožije porod
Není potřeba pátrat ani diagnostikovat — stačí přistupovat s otevřeností a bez předpokladů
💡 V praxi

Samotné vědomí, že trauma je rozšířené, mění tón komunikace. Začíná ještě před tím, než otevřete ústa.

2
Recognize — Rozpoznat
varovné signály a spouštěče

Naučte se identifikovat momenty, kdy žena může reagovat jinak, než byste čekali — disociace (odpojení od těla a přítomného okamžiku, kdy žena „není tady“), náhlá pasivita nebo panická agitovanost. Nejde o diagnózu, ale o citlivost k signálům.

„Nepřítomný“ pohled, odpovídá s prodlevou nebo vůbec — může jít o disociaci (psychické odpojení jako obranná reakce)
Zvýšená úzkost při vaginálním vyšetření, ultrazvuku nebo vyšetření prsu — invazivní výkony jsou častým spouštěčem
Po porodu: odpoutání od dítěte, „prázdný“ výraz, nezájem o kojení
💡 Otázky při příjmu

„Máte nějaké obavy z porodu?“ — a počkejte. Pokud žena mlčí, nedomýšlejte za ni. Můžete dodat: „Je něco, o čem byste chtěla, abych věděla? Nebo naopak něco, čemu bychom se měly vyhnout?“

3
Respond — Reagovat
přizpůsobit péči — komunikovat, ptát se, respektovat

Průběžně říkejte, co děláte a proč. Ženu zapojujte do rozhodování — aktivní role snižuje pocit ztráty kontroly, který je jedním z hlavních spouštěčů traumatické reakce.

Nabízejte skutečné možnosti: „Chcete zkusit vanu nebo sprchu? Chcete změnit polohu?“ — a pokud žena řekne „ne“ nebo „počkejte“, respektujte to bez vysvětlování
Před každým výkonem nejdřív vysvětlete, co a proč — pak se zeptejte odděleně: „Souhlasíte?“ Reálná odpověď „ne“ musí být možná. Pokud žena odmítne, potvrďte to: „Dobře, nebudeme to dělat.“
U žen se známou historií traumatu: zapište do dokumentace pro celý tým, co jí pomáhá a čemu se vyhnout
💡 V náročných momentech

„Vidím, že je to teď těžké.“ — a zastavte se. Pojmenování bez hodnocení je samo o sobě podpůrné. Pak: „Co by vám teď pomohlo?“ — a nechte ji odpovědět.

4
Resist — Chránit
předcházet retraumatizaci — i nechtěné

Způsob péče může sám o sobě traumatizovat — i když medicínsky děláte všechno správně. Tón hlasu, způsob dotyku, oční kontakt — zdánlivé „drobnosti“ mají velký dopad.

Výkony bez vysvětlení nebo souhlasu — jeden z nejčastějších zdrojů sekundární traumatizace
„To nic není“, „jiné to zvládly“, mluvení o ženě ve třetí osobě — bagatelizace emoce zpravidla zesiluje, ne tlumí
Ignorování bolesti nebo strachu — i když fyzicky „nic není“, prožitek ženy je reálný
💡 Jednoduchý test

Před každým zásahem: „Jak bych chtěla, aby se to dělalo mně?“ — a po náročném porodu nabídněte ženě prostor promluvit: „Jak to na vás působilo? Je něco, co vám leží na srdci?“

Věty, které se vyplatí mít po ruce
Konkrétní formulace pro každodenní praxi
„
Chci vám nejdřív vysvětlit, co se bude dít.
„
Souhlasíte?
„
Dobře, nebudeme to dělat.
„
Vidím, že je to teď náročné.
„
Můžeme postupovat pomaleji.
„
Co byste teď potřebovala?
„
Máte nějaké přání nebo obavu?
„
Rozhodnutí je na vás. Jsem tu, abych vám pomohla.
Věty fungují jen tehdy, pokud po nich skutečně počkáte na odpověď — a tu odpověď respektujete.
Tahák do každodenní praxe
Sedm principů, které si lze odnést
1
Vysvětli — zeptej se — respektuj odpověďKaždý výkon = informace + souhlas. Oznámení a souhlas jsou dva oddělené kroky.
2
Mluv se ženou, ne o ženěAni ve chvíli, kdy diskutujete s kolegou, nemluvte o ní jako by nebyla přítomna.
3
Validuj emoce — i ty, které ti nedávají smysl„Vidím, že máte strach.“ — ne „to není důvod ke strachu“.
4
Nabízej skutečné volby„Chcete zkusit X nebo Y?“ — kde obě možnosti jsou reálně dostupné a přijatelné.
5
Předpokládej možnost traumatuNení potřeba ptát se — stačí přistupovat s tím vědomím, a upravit tón, tempo a způsob dotyku.
6
Vyhni se hodnotícím soudům„To nic není“ nebo „jiné to zvládly“ — i míněno dobře — zpravidla uzavírá, ne otevírá.
7
Po náročném porodu nabídni prostor promluvitDobrovolně, s citlivostí a bez tlaku. Ne povinný debriefing — ale otevřené dveře.
Webinář · 99 Kč
Webináře pro odborníky
Praktické vzdělávání pro lékaře, porodní asistentky a psychology — komunikace s pacientkou, trauma-informovaný přístup a práce s perinatálním obdobím.
Zjistit více
Pro odborníky · Zdarma
Služby pro odborníky
Online poradna, supervize, workshopy a školení pro týmy. Vše pro ty, kdo pečují o těhotné a čerstvé maminky a chtějí zdokonalit svůj přístup.
Přejít na stránku
Mgr. Tereza Sladká
Mgr. Tereza Sladká
Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů — postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Zdroje
  1. Substance Abuse and Mental Health Services Administration (SAMHSA). (2014). SAMHSA’s Concept of Trauma and Guidance for a Trauma-Informed Approach. HHS Publication No. (SMA) 14-4884. library.samhsa.gov
  2. Schroeder, K., et al. (2025). Reframing obstetric care through a trauma-informed lens. Pregnancy. doi.org/10.1002/pmf2.70081
  3. Holtz, K. A., et al. (2022). Trauma informed care in the obstetric setting and role of the perinatal psychiatrist. Psychiatry Research. doi.org/10.1016/j.psycr.2022.100082
  4. Hall, S., et al. (2021). Education in trauma-informed care in maternity settings. MCN: The American Journal of Maternal/Child Nursing. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
  5. Leinweber, J., et al. (2022). Trauma-informed perinatal healthcare for survivors of sexual violence. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
  6. Gokhale, P., et al. (2020). Refining trauma-informed perinatal care. Journal of Midwifery & Women’s Health, 65(2), 224–230. doi.org/10.1111/jmwh.13063
  7. Leinweber, J., et al. (2022). Developing a woman-centred definition of a traumatic childbirth experience. Birth, 49(4), 687–696. doi.org/10.1111/birt.12632
  8. Hollander, M. H., et al. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women’s perceptions and views. Archives of Women’s Mental Health, 20, 515–523. doi.org/10.1007/s00737-017-0729-6
  9. Pan, Y., et al. (2021). Prevalence of childhood sexual abuse among women: A worldwide meta-analysis. Trauma, Violence & Abuse. doi.org/10.1177/1524838020912867
  10. Barrios, Y. V., et al. (2015). Association of childhood abuse with intimate partner violence in pregnancy. PLoS ONE, 10(1), e0116609. doi.org/10.1371/journal.pone.0116609