Psychika v těhotenství

Druhé těhotenství po náročném prvním: Když se bojíte, že se to bude opakovat

Praktický průvodce pro ženy, které po traumatickém porodu, hospitalizaci dítěte nebo jiné těžké zkušenosti čekají další miminko.

Mgr. Tereza Sladká Duben 2026 12 minut čtení

Když test ukáže dvě čárky a místo radosti přijde panika

První, co možná pocítíte, není radost. Ale stažení v žaludku. Vlna paniky. Myšlenka: „A co když se to bude opakovat?“

Pokud váš první porod byl traumatický, pokud vaše dítě skončilo v inkubátoru nebo na JIP, pokud jste prožila ztrátu kontroly, strach o život – svůj nebo miminka – nebo pocit, že vás v nemocnici nikdo neslyšel, je naprosto pochopitelné, že nové těhotenství je víc než jen radostná zpráva.

Vaše tělo i psychika si pamatují. A to, že se bojíte, není slabost ani nevděk. Je to rozumná reakce na neobvyklou zkušenost.

9–50%
žen popisuje svůj porod jako traumatický
17%
rodičů rozvine po porodu PTSD
6,6M
matek ročně po celém světě má porodní PTSD
27%
rodičů vidí své dítě jako křehčí než ostatní

U rizikových skupin (předčasný porod, NICU) je výskyt PTSD až čtyřikrát vyšší. Ženy, které prožily traumatický porod, mají méně dětí celkem a delší interval mezi prvním a druhým miminkem.

Co se děje psychicky: čtyři vlny, kterými procházíte

Americká výzkumnice Cheryl Tatano Beck identifikovala v rozsáhlé studii s 35 ženami z různých zemí čtyři charakteristická témata, kterými ženy procházejí během těhotenství po traumatickém porodu (Beck & Watson, 2010).

Vlna 1
Vlna paniky
Strach z opakování přichází bez varování. Žena nemůže spát, plánovat ani se těšit.
Vlna 2
Strategizování
Snaha převzít kontrolu — hledání jiné porodnice, jiné porodní asistentky, jiného plánu.
Vlna 3
Úcta k porodu
Postupné budování vztahu k porodu jako k procesu, který lze prožít s úctou.
Vlna 4
Toužené uzdravení
Druhý porod má potenciál uzdravit — ale neumaže minulost. A to je v pořádku.
„Žádné krásné porody na světě nezmění to, co se stalo s mým prvním dítětem.“ — účastnice studie Beck & Watson (2010)

Druhý porod má potenciál ženu uzdravit i znovu zranit. To, kterým směrem se vychýlí, výrazně závisí na přípravě a podpoře (Beck & Watson, 2010; Hollander et al., 2017).

Když bylo první dítě nemocné: zvláštní kapitola

Pokud vaše první dítě strávilo čas na neonatologické JIP, mělo vážnou diagnózu, nebo byly komplikace, nesete s sebou dvě překrývající se traumata: traumatický porod a strach o život dítěte.

Co k tomu říká výzkum

  • Až 30–40 % rodičů dětí z NICU má symptomy PTSD ještě roky po propuštění (Schecter et al., 2020; Malouf et al., 2022).
  • Matky předčasně narozených dětí vykazují více úzkosti, deprese, hněvu a únavy než matky donošených dětí (Treyvaud et al., 2014).
  • Mateřská úzkost při propuštění z NICU je nejsilnějším prediktorem toho, jak bude maminka vnímat zdraví dítěte i o rok později (Allen et al., 2004).

Syndrom zranitelného dítěte

Tento koncept popsali pediatři Green a Solnit už v roce 1964. Po vážné nemoci nebo ohrožení dítěte v něm rodiče i nadále vidí „křehkou bytost“, i když je dítě dávno zdravé. To může mít dopad na vztah, výchovu i rozvoj samotného dítěte (Green & Solnit, 1964; Kerruish et al., 2005).

V dalším těhotenství se obavy mohou přenést — „A co když i tohle dítě bude…?“ Strach, že znovu prožijete totéž, se může promítat do přehnané obezřetnosti, vyhýbání se ultrazvukům, anebo naopak nutkavému jejich vyžadování.

Není to vaše vina. Je to ochranný mechanismus mozku, který si pamatuje, jak hrozné to bylo.

Před druhým těhotenstvím: pět věcí, které stojí za to udělat

1

Zpracujte první porod — ideálně předtím, než počnete

Studie ukazují, že neléčené trauma z prvního porodu významně zvyšuje riziko traumatu z druhého (Söderquist et al., 2009). Vyhledejte psycholožku/psychologa specializovaného na perinatální péči.

Účinné jsou:

  1. EMDR terapie — výzkumy ukazují významné snížení symptomů PTSD u porodního traumatu (Doherty et al., 2025).
  2. KBT zaměřená na trauma (Dekel et al., 2024).
  3. Expresivní psaní — 10–15 minut 3× týdně o pocitech (Soltanpour et al., 2025).
💡 Pokud nevíte, kde začít: kontaktujte síť TěhoDuše. Pomůžeme vám najít specialistu, který se věnuje perinatálnímu traumatu.
2

Vyžádejte si porodopis z prvního porodu

Mnoho žen nikdy přesně neví, co se stalo. Čtení dokumentace s podporou (porodní asistentka, dula, psycholožka) pomáhá uspořádat útržky paměti, pochopit medicínský kontext a najít otázky pro další porod.

3

Promluvte si s partnerem o tom, co prožil on

Trauma je zranění duše — ne jen vaší. Až 8 % partnerů rozvine PTSD po náročném porodu (Heyne et al., 2022). Pokud se s tím on nevyrovnal, bude vás těhotenství buď přibližovat — nebo oddalovat. Lépe to vědět teď.

4

Promluvte si o očekáváních

Kolik měsíců nebo let chcete čekat? Zvládnete tlak práce a domácnosti se starším dítětem? Jakou podporu budete potřebovat — od rodiny, přátel, odborníků?

5

Vytvořte si seznam toho, co příště chcete jinak

Konkrétně. Ne abstraktně. Ne „chci být víc slyšena“, ale „chci, aby mi před každým zákrokem řekli, co dělají, a počkali na můj souhlas“.

💡 Tip: Zapisujte si průběžně do telefonu, jak vzpomínky přicházejí. Nemusíte to dávat dohromady najednou — seznam roste postupně.

Během druhého těhotenství: praktické tipy

Pro vaši psychiku

Gynekoložka, porodní asistentka, případně dula. Podle výzkumů má kontinuita péče od důvěryhodné osoby silný preventivní účinek proti opakování traumatu (Bohren et al., 2017). Klíčová není ani tak konkrétní osoba, jako fakt, že je stejná napříč těhotenstvím i porodem.

Ne až těsně před porodem. Britská iniciativa Make Birth Better doporučuje systém „nálepky“ v dokumentaci, aby zdravotníci věděli, že jste prošla traumatem — bez nutnosti vysvětlovat to opakovaně každému členovi týmu.

Zápach dezinfekce? Neonové světlo? Slovo „okamžitě“? Když je znáte, můžete se na ně připravit — nebo je pojmenovat zdravotníkům, aby věděli, čemu se vyhnout.

Užitečné techniky:

  • Uzemnění (5-4-3-2-1) — 5 věcí vidím, 4 slyším, 3 cítím, 2 mohu chytit, 1 mohu ochutnat.
  • Dechová cvičení (např. 4-7-8: nádech 4, zadržet 7, výdech 8).
  • Mindfulness pro těhotné — zkracuje úzkost a zlepšuje porodní zkušenost (Dhillon et al., 2017).

Tedy nutkavou kontrolu — „srdce ještě bije? hýbe se? hýbe se dost?“. Krátkodobě uleví, dlouhodobě úzkost prohlubuje. Lepší je cíleně si nastavit omezené chvíle ke kontrole a v ostatních chvílích si dovolit „neřešit“.

Sociální sítě, „porodní příběhy“ na fórech, dobře míněné rady známých — všechno se může stát spouštěčem. Vyberte si 2–3 ověřené zdroje a zbytek vědomě omezte.

Pro vaše tělo

Pohyb, který vám sedí — plavání, prenatální jóga, procházky. Jóga prokazatelně snižuje úzkost a zlepšuje porodní zkušenost u žen s traumatickou minulostí (Battle et al., 2015).

Spánek je terapeutický nástroj. Nedostatek spánku zvyšuje úzkost, úzkost zhoršuje spánek. Pokud nespíte, řešte to dřív než „až budu mít čas“.

Vyhýbejte se „informačnímu přejedení“. Jeden důvěryhodný kurz, jedna kniha. Ne tři, pět, osm.

Pro vaše vztahy

Mluvte s prvním dítětem — přiměřeně věku. „Mami, proč býváš smutná?“ je přirozená otázka. Neznamená, že jste špatná matka.

Najděte si svoji síť. Skupiny pro maminky po traumatickém porodu (online i offline) mají prokazatelný terapeutický účinek (Joseph et al., 2018).

Příprava na porod: porodní plán jako nástroj

Holandský výzkum 474 žen, které rodily po předchozím traumatickém porodu, zjistil, že tři faktory statisticky souvisely s pozitivnějším druhým porodem (Stramrood & Slade, 2020):

Tři faktory pozitivnějšího druhého porodu

  • Sepsání porodního plánu
  • Volba domácího porodu (s podporou zkušeného týmu: porodní asistentka)
  • Plánovaný císařský řez (pokud je to volba ženy)
Společným jmenovatelem byl pocit kontroly nad situací — nikoli typ porodu sám o sobě.

Co by mělo být v porodním plánu po traumatickém porodu

  • Jasná zmínka o předchozím traumatu Aby to personál věděl bez nutnosti vysvětlování v krizi.
  • Vaše konkrétní spouštěče Co vás vrací do flashbacku — slova, zvuky, zákroky.
  • Komunikační preference Chci slyšet, co se děje? Chci, aby mi všechno vysvětlovali? Nebo radši vyjmenovat osobu, která o tom rozhoduje za mě?
  • Kdo s vámi bude Partner, dula, blízká osoba.
  • Konkrétní zákroky Jak chcete, aby probíhalo tlumení bolesti, případný zákrok, oddělení od miminka po porodu.
  • „Plán B“ Co když nepůjde podle plánu? Stále chcete, aby vám zákroky vysvětlovali?

Diskutujte plán s vaším lékařem nebo asistentkou předem. Plán, který personál vidí poprvé na sálu, je k ničemu. Domluvte se na konkrétních scénářích — co se stane, když… Studie ukazují, že realistická příprava na různé scénáře snižuje pravděpodobnost vnímání porodu jako traumatického (Cross et al., 2023).

Dula: extra ruka, extra hlas

Výzkumy konzistentně ukazují, že přítomnost duly snižuje riziko traumatu z porodu, počet zákroků, císařských řezů a zkracuje dobu porodu (Bohren et al., 2017; Gruber et al., 2013).

Po traumatickém prvním porodu je dula obzvlášť cenná, protože:

  • Je s vámi kontinuálně — nestřídá se po směnách.
  • Zná váš příběh předem.
  • Je nezávislá na nemocnici — její loajalita je vůči vám.
  • Pomáhá přeložit medicínský jazyk do srozumitelné podoby.
  • Podporuje vašeho partnera, aby mohl podporovat vás.

V Česku najdete duly skrze Českou asociaci dul. Některé pracují i s ženami po traumatickém porodu specificky.

Po porodu: co když přijdou flashbacky

I když druhý porod proběhne dobře, vzpomínky na první se mohou vrátit. Kojení, pláč novorozence, pohled na partnera v podobné situaci může být silným spouštěčem.

Co je normální × kdy hledat pomoc

Po druhém porodu po traumatu

✓ Normální reakce
  • Občasné slzy bez zjevného důvodu
  • Sny o prvním porodu
  • Krátké „záblesky“ vzpomínek
  • Pocit „už to mám“
  • Smutek, že to konečně skončilo
! Kdy hledat pomoc
  • Příznaky trvají déle než měsíc po porodu
  • Flashbacky jsou intenzivní a brání péči o miminko
  • Necítíte spojení s novým miminkem
  • Vyhýbáte se kontaktu s prvním dítětem
  • Myšlenky na sebepoškození

Co může dělat partner: konkrétní seznam

Trauma je zranění duše — partner s ním může pomoci, nebo ho zhoršit. Co pomáhá podle výzkumů (Delicate et al., 2018):

Partnerský průvodce

Co pomáhá × co nepomáhá

✓ Pomáhá
  • Naslouchat bez rad — „To muselo být hrozné“ je víc než „Měla bys zkusit jógu“
  • Zopakovat, že vy nejste ten problém — „To nebyla tvoje chyba“
  • Brát fyzickou zátěž starším dítětem
  • Jít s ní na terapii nebo na předporodní kurz
  • Nepředstírat, že jsi v pohodě, když nejsi — tvé trauma je taky platné
  • Mluvit o tom mezi sebou — co prožívala ona, co prožíval on
× Nepomáhá
  • „Hlavně že máme zdravé dítě“
  • „Jiné to taky zvládly“
  • „Teď už to máš za sebou“
  • Vyhýbání se tématu
  • Snaha o „rychlé řešení“
  • Bagatelizace pocitů

Když je čas vyhledat odbornou pomoc

  • Trauma z prvního porodu vám brání plánovat další miminko.
  • Pomyšlení na nemocnici nebo porod vyvolává paniku.
  • Máte flashbacky, noční můry, vyhýbavé chování.
  • Pociťujete bezmoc, beznaděj nebo myšlenky na sebepoškození.
  • První porod byl traumatický, i když „dopadlo to dobře“.
  • Dítě bylo na JIP nebo mělo komplikace.
  • Máte v anamnéze další traumata.
  • Zažíváte úzkosti nebo depresi.
  • Silný strach, který nepolevuje.
  • Spánková deprivace.
  • Nutkavé chování (kontroly, vyhýbání).
  • Pocit odpojení od miminka.

Co si pamatovat

Čtyři pravdy, které stojí za to si zopakovat

  • To, že se bojíte, neznamená, že to nezvládnete. Znamená to, že váš mozek si pamatuje a chrání vás.
  • Druhý porod může být uzdravující — ale neumaže ten první. A to je v pořádku.
  • Kontrola nad situací je důležitější než typ porodu. Plánovaný císařský řez s pocitem volby může být uzdravující stejně jako spontánní vaginální porod.
  • Nejste v tom samy. Statisticky je vás hodně. A většina z vás po dobré přípravě a podpoře prožívá druhý porod významně lépe než první.

Praktické zdroje v Česku

  • Psychologická pomoc: Síť TěhoDuše (tehoduse.cz) — pomůžeme vám najít specialistu.
  • Krizová linka: Linka první psychické pomoci 116 123 (zdarma, nonstop).
  • Duly: Česká asociace dul.
  • Předporodní kurzy s ohledem na trauma: poptávejte u porodních asistentek.
  • Online skupiny: facebookové skupiny pro maminky po traumatickém porodu.
Zdarma

Audiorelaxace pro klidnější těhotenství

Stáhněte si zdarma sadu nahrávek pro práci s úzkostí, dechem a uzemněním. Užitečné, když přijde vlna paniky — i ve tři ráno.

Stáhnout zdarma →
99 Kč

Webinář: Strach z porodu

Záznam webináře, který vás provede tím, jak pracovat se strachem z porodu po traumatické zkušenosti. Konkrétní techniky, výzkumem podložené.

Koupit za 99 Kč →
Mgr. Tereza Sladká

Mgr. Tereza Sladká

Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka

Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů — postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.

Zdroje

  1. Allen, E. C., Manuel, J. C., Legault, C., Naughton, M. J., Pivor, C., & O’Shea, T. M. (2004). Perception of child vulnerability among mothers of former premature infants. Pediatrics, 113(2), 267–273.
  2. Beck, C. T., & Watson, S. (2010). Subsequent childbirth after a previous traumatic birth. Nursing Research, 59(4), 241–249.
  3. Bohren, M. A., Hofmeyr, G. J., Sakala, C., Fukuzawa, R. K., & Cuthbert, A. (2017). Continuous support for women during childbirth. Cochrane Database of Systematic Reviews, 7(7), CD003766.
  4. Cross, H., Krahé, C., Spiby, H., & Slade, P. (2023). Do antenatal preparation and obstetric complications interact to affect birth experience and postnatal mental health? BMC Pregnancy and Childbirth, 23, 543.
  5. Dekel, S. et al. (2024). A systematic review and meta-analysis of evidence-based interventions for childbirth-related PTSD. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 230(6), 603–614.
  6. Delicate, A., Ayers, S., Easter, A., & McMullen, S. (2018). The impact of childbirth-related post-traumatic stress on a couple’s relationship: A systematic review. Journal of Reproductive and Infant Psychology, 36(1), 102–115.
  7. Doherty, J. R. et al. (2025). Effectiveness of EMDR for childbirth-related PTSD. Frontiers in Global Women’s Health, 6, 1487799.
  8. Green, M., & Solnit, A. J. (1964). Reactions to the threatened loss of a child: A vulnerable child syndrome. Pediatrics, 34, 58–66.
  9. Hollander, M. H. et al. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women’s perceptions. Archives of Women’s Mental Health, 20, 515–523.
  10. Horsch, A., Garthus-Niegel, S., Ayers, S., et al. (2024). Childbirth-related posttraumatic stress disorder: Definition, risk factors, pathophysiology, diagnosis, prevention, and treatment. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 230(3S), S1116–S1127.
  11. Leinweber, J. et al. (2022). Developing a woman-centred definition of a traumatic childbirth experience. Birth, 49(4), 687–696.
  12. Malouf, R., Harrison, S., Burton, H. A. L., et al. (2022). Prevalence of anxiety and post-traumatic stress (PTS) among the parents of babies admitted to neonatal units: A systematic review and meta-analysis. eClinicalMedicine, 43, 101233.
  13. Schecter, R., Pham, T., Hua, A., et al. (2020). Prevalence and longevity of PTSD symptoms among parents of NICU infants. Clinical Pediatrics, 59(2), 163–169.
  14. Soltanpour, Y. et al. (2025). The effect of early intervention on postpartum PTSD symptoms. BMC Pregnancy and Childbirth, 25(1), 327.
  15. Stramrood, C., & Slade, P. (2020). Subsequent childbirth after previous traumatic birth experience: Women’s choices and evaluations. British Journal of Midwifery, 28(8), 488–496.
  16. Söderquist, J., Wijma, B., Thorbert, G., & Wijma, K. (2009). Risk factors in pregnancy for post-traumatic stress and depression after childbirth. BJOG, 116(5), 672–680.
  17. Worrall, S. et al. (2025). The Postpartum Specific Anxiety Scale — Preterm Birth and NICU. Maternal and Child Health Journal.