Psychika v těhotenství · Emoce

Zklamání z pohlaví miminka
je častější, než si myslíte

Možná jste viděli záběry z gender reveal party, kde všichni jásají. Ale co ten pocit, který se nesdílí? Zklamání z pohlaví dítěte má jméno, je zcela lidské – a není důkazem toho, že budete špatnou matkou.

Mgr. Tereza Sladká Červenec 2025 8 minut čtení
Co je gender disappointment?
A jak je rozšířené
Gender disappointment – česky zklamání z pohlaví dítěte – jsou subjektivní pocity smutku při zjištění, že pohlaví miminka je jiné, než rodič doufal nebo očekával. Jde o uznávaný psychologický fenomén, nikoliv o caprice nebo chvilkovou náladu.
20 %
maminek prožívá určitou míru zklamání z pohlaví
Západní kultury
Maminky nejčastěji touží po dcerách nebo po „genderové rovnováze“ v rodině.
Asijské kultury
Touha po chlapečkovi je historicky silnější a kulturně podmíněná.

Co vidím ve své praxi

Pokud se s tím žena setká, může to být naprosto pohlcující. Setkávám se s maminkami, které pláčou celé dny, nemohou se podívat na ultrazvukové fotky, vyhýbají se kamarádkám, které čekají „to správné“ pohlaví. A pak cítí obrovskou vinu za to, že vůbec takové pocity mají.

Měla jsem dva kluky a celý život jsem snila o holčičce. Když mi při třetím těhotenství řekli, že je to zase kluk, rozbrečela jsem se přímo v ordinaci. Styděla jsem se před doktorkou, před manželem, sama před sebou. Plakala jsem v noci, když všichni spali. Říkala jsem si, že jsem hrozná matka, že si nezasloužím ani ty děti, co mám.
Já jsem chtěla kluka. Když řekli „holčička“, cítila jsem… nic. Prázdnotu. A pak obrovskou vinu, že necítím tu radost, kterou bych měla. Bála jsem se, že se s ní nikdy nespojím.

Říkám vám to proto, abyste věděly: pokud toto prožíváte, nejste samy. Tyto pocity nejsou důkazem toho, že budete špatnou matkou. Jsou důkazem toho, že jste člověk s očekáváními, sny a představami – a ty právě dostaly ránu.

Kdy je to ještě „normální“ a kdy vyhledat pomoc?

Dobrou zprávou je, že většina případů se vyřeší sama – často stačí první pohled na miminko, první pohlazení. Ten malý človíček ve vašem náručí najednou není „kluk“ nebo „holka“, ale vaše dítě.

Přirozená reakce
  • Smutek nebo zklamání v prvních dnech po zjištění
  • Potřeba času na zpracování
  • Pocity, které postupně odeznívají
  • Cítíte těhotenství, ale s jistou vzdáleností
Kdy vyhledat pomoc
  • Smutek přetrvává déle než několik týdnů
  • Nedokážete se na miminko těšit vůbec
  • Pláč nebo úzkost zasahují do běžného fungování
  • Cítíte se úplně odpojená od těhotenství
  • Objevují se myšlenky na sebepoškození
💡 Pokud nejsou nízká nálada a zklamání včas rozpoznány, mohou ovlivnit mateřské pouto s dítětem a zvyšují riziko poporodní deprese. Je vždy lepší říct to někomu dřív než pozdě.

Co funguje – tipy z praxe

1
Dejte si svolení truchlit

Zní to zvláštně – vždyť nikdo neumřel. Ale vlastně jakoby ano. Ztratily jste něco reálného: představu, sen, očekávání. A to bolí.

  • Řekněte si nahlas: „Je v pořádku, že jsem smutná.“
  • Napište si do deníku vše, co jste si představovaly – a rozlučte se s tím
  • Dopřejte si čas. Nemusíte být hned nadšené.

Jedna maminka z mé praxe napsala dopis „holčičce, kterou si přála“, když se dozvěděla, že čeká chlapečka. Napsala jí, co si s ní představovala, jak moc ji chtěla. A pak ten dopis spálila.

2
Prozkoumejte své „proč“

Často zjistíme, že za touhou po konkrétním pohlaví stojí něco hlubšího. Položte si otázky:

  • Odkud tato představa pochází?
  • Co konkrétně bych s holčičkou nebo klukem dělala, co s druhým pohlavím nejde?
  • Jsou tyto aktivity skutečně vázané na pohlaví?

„Uvědomila jsem si, že jsem chtěla holčičku, protože mám krásný vztah s mámou. Ale pak mi došlo – ten vztah nevznikl proto, že jsem holka. Vznikl proto, jaká máma je. A taková můžu být i já. Pro kohokoliv.“

3
Vypněte sociální sítě (aspoň na chvíli)

Dokonalé gender reveal fotky, růžové nebo modré balónky, nadšené komentáře – to všechno nepomáhá, když se necítíte nadšeně.

  • Dejte si detox od Instagramu
  • Odhlaste se z těhotenských skupin, pokud vás zraňují
  • Je v pořádku odložit oznámení rodině, dokud nebudete připravená
4
Najděte si „důkazy“ z reality

Často máme zkreslené představy o tom, jaké je rodičovství s klukem vs. holčičkou. Zkoušejte trávit čas s dětmi „nechtěného“ pohlaví, sledujte rodiny, které vás inspirují, vzpomeňte si na vztahy s lidmi opačného pohlaví, které vás obohatily.

5
Vyberte jméno, které vás spojí

Někdy je miminko dlouho jen „ten kluk“ nebo „ta holka“. Konkrétní jméno pomáhá přestat vnímat pohlaví a začít vnímat člověka – unikátní bytost, která teprve přichází.

6
Mluvte o tom – ale vybírejte si, s kým

Vyhněte se lidem, kteří řeknou „hlavně že je zdravé“ – to víte sama, a taková slova vaše pocity pouze přehlíží. Hledejte někoho, kdo řekne: „To musí být těžké, chceš o tom mluvit?“

A nemusíte předstírat. Nekupujte hned věci v „té správné“ barvě, pokud to bolí. Je v pořádku říct blízkým, že potřebujete čas.

Co za touhou po pohlaví často stojí

Zklamání zřídkakdy vzniká z ničeho. Za touhou po konkrétním pohlaví se skrývají hlubší motivy – a jejich prozkoumání je jedním z nejúčinnějších kroků ke zpracování.

Krásný vztah s rodičem stejného pohlaví může vytvářet touhu zažít něco podobného jako matka nebo otec. Jenže tento vztah nevznikl díky pohlaví – vznikl díky tomu, jací tito lidé jsou.

Ženy, které měly náročné dětství s rodiči jednoho pohlaví, si někdy přejí opačné pohlaví dítěte – jakoby „nový start“. Tato motivace si zaslouží prostor k prozkoumání.

Pokud máte zkušenost jen s jedním pohlavím – např. vyrůstaly jste mezi bratry nebo sestrami – může být opačné pohlaví prostě neznámé. A neznámé děsí. To je přirozené.

Někdy si žena sama o sobě moc nestojí za touhou po konkrétním pohlaví, ale přebírá přání partnera, tchyně nebo širší rodiny. Identifikovat tento zdroj pomůže oddělit vaše vlastní pocity od pocitů ostatních.

Vaše dítě není „kluk“ nebo „holka“. Je to unikátní bytost, která vás překvapí tisíckrát – a pohlaví bude to nejméně zajímavé překvapení ze všech.

Zdarma

Bezplatný kurz

Praktický online kurz pro ženy, které chtějí porozumět svým emocím v těhotenství a najít cestu, jak si pomoct.

Začít kurz
Zdarma

Síť podpory TěhoDuše

Hledáte někoho, s kým to probrat? Pomůžeme vám najít odborníka nebo skupinu podpory, která vám bude rozumět.

Najít podporu
Mgr. Tereza Sladká
Mgr. Tereza Sladká
Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů – postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Zdroje
  1. Hendl, T., & Browne, T. K. (2020). Is ‚gender disappointment‘ a unique mental illness? Medicine, Health Care and Philosophy, 23(2), 281–294.
  2. Jayarajah, C. (2024). Is gender disappointment a mental health or sociocultural issue? BJPsych Bulletin, 48(6), 1–5.
  3. Stahnke, B., & Cooley, M. (2025). A systematic review of current literature on gender disappointment. Affilia: Feminist Inquiry in Social Work.
  4. Theerthaana, P., & Sheik Manzoor, A. K. (2019). Gender disappointment in India: SEM modeling approach. Archives of Women’s Mental Health, 22(5), 593–603.
  5. Gidget Foundation Australia. (n.d.). Gender disappointment. gidgetfoundation.org.au