Šestinedělí

(Ne)kojení
a psychika dítěte

Prso, nebo lahev? Jedno z prvních rozhodnutí, které jako čerstvá maminka řešíte – a jedno z těch nejvíc emocionálně nabitých.

Mgr. Tereza Sladká duben 2026 8 min čtení

Ze všech stran se na vás valí rady. Porodnice, internet, tchýně, kamarádky. Každý má svůj názor a často jsou v přímém rozporu. A vy uprostřed toho, nevyspalá, s bolestivými prsy, s pocitem, že na vašem rozhodnutí závisí celá budoucnost vašeho miminka.

Jenže tohle období by mělo být o něčem jiném. O radosti, o poznávání nového člověka, o vzájemném sžívání. Ne o vině a pochybnostech.

Co když si řekneme pravdu? Co když se podíváme na to, co o kojení a psychice dětí skutečně víme z výzkumů – a co jsou jen mýty a společenský tlak?

Ochrání kojení dítě před psychickými problémy?

Jedna z nejčastějších obav: pokud nebudu kojit, bude moje dítě náchylnější k depresím nebo úzkostem?

Rozsáhlý přehled 21 vědeckých studií z roku 2023 přinesl poměrně jasnou odpověď – kojení samo o sobě není zárukou duševního zdraví v dospělosti. Bugaeva et al., 2023 – European Psychiatry

A naopak: to, že jste nekojily, neznamená, že vaše dítě bude mít psychické potíže. Takhle jednoduše to nefunguje.

Jsou kojené děti chytřejší?

Tohle je téma, které žije vlastním životem. Krátká odpověď: rozdíl existuje, ale je tak malý, že v praxi nehraje roli.

Rozdíl v IQ: jak velký to vlastně je?
Vizualizace průměrného rozdílu mezi kojenými a nekojenými dětmi
100
Nekojené dítě
vs
103
Kojené dítě
(6+ měsíců)
💡 Rozdíl 3 IQ bodů: jako vyřešit úlohu za 5 minut vs. 5 minut a 15 sekund. A ve studiích sourozenců — kde jedno bylo kojené a druhé ne — tento rozdíl zcela mizí.

Plný efekt přichází až po šesti měsících kojení. U kojení kratšího než dva měsíce se neprojevuje prakticky nic. U předčasně narozených dětí může být rozdíl o něco větší – kolem 6 bodů.

A navíc – není jasné, jestli za těmi 3 body stojí opravdu mateřské mléko, nebo spíš celkové zázemí rodiny. Ženy, které kojí déle, mívají často i jiné podmínky – mohou být déle doma, mají lepší přístup k podpoře. Výzkum tohle zatím nedokáže spolehlivě odlišit.

Když srovnáme rodiny s dvěma dětmi, kde jedno bylo kojené a druhé ne, veškeré rozdíly v IQ mizí.

Takže pokud kojit nemůžete nebo nechcete, ty teoretické 3 IQ body za to nestojí. A pravděpodobně ani nejsou tyto rozdíly reálné! Na vývoj dítěte má mnohem větší vliv láskyplné prostředí, pozornost a péče.

Budou mě kojené děti víc milovat?

Ne. A tady je to vlastně krásně jednoduché.

Ano, při kojení se uvolňuje oxytocin. Miminko v náručí, tlukot srdce, teplo kůže – to všechno jsou krásné momenty. Ale stejné pouto vzniká i při krmení lahvičkou, při mazlení, při společném usínání.

Co říkají data o citové vazbě
  • Výzkum zahrnující téměř 9 000 rodin neukazuje zásadní rozdíly v kvalitě citové vazby mezi kojenými a nekojenými dětmi.
  • Ženy s vlastní jistou citovou vazbou kojí častěji a déle — ne proto, že by je kojení proměnilo, ale proto, že mají víc podpory.
  • Císařský řez, komplikace po porodu nebo nemožnost kojit od začátku — na citovou vazbu to nemá žádný vliv.

Pojďme být upřímní: ne pro každou ženu je kojení ta idylická chvíle z reklamy. Pro některé je to bolest, frustrace, únava. Krvavé bradavky a pocit, že to prostě nejde. Kojit „protože se to má“, i když vám to způsobuje utrpení, vazbě s dítětem nepomůže – spíš naopak.

Na čem záleží? Na tom, JAK krmíte. Jestli jste při tom přítomná, pozorná, v kontaktu s miminkem.
💚
Tip: Ať už krmíte jakkoli, udělejte si z toho rituál. Klidné místečko, oční kontakt, pár tichých slov. Může to být vaše společná chvilka – s prsem i s lahvičkou.

Co skutečně formuje vývoj dítěte?

Data hovoří jasně: způsob krmení je jen jedním z mnoha faktorů. A rozhodně ne tím nejdůležitějším.

Co ovlivňuje psychický vývoj dítěte?
Orientační srovnání váhy různých faktorů dle odborné literatury
Láskyplné prostředí
★★★
Spánek a odpočinek
★★★
Reagování na potřeby
★★★
Duševní pohoda matky
★★★
Kojení vs. lahvička
☆☆☆

Zdravotní přínosy kojení – bez přehánění

Férově řečeno, kojení má reálné zdravotní výhody.

Kojené děti bývají v prvním roce méně často v nemocnici s dýchacími potížemi, mívají méně zánětů uší, průjmů a ekzémů. Mají nižší riziko syndromu náhlého úmrtí kojence. Z dlouhodobého hlediska kojení snižuje riziko obezity, cukrovky i některých typů dětské rakoviny. Kojení však není neprůstřelná vesta. Kojené dítě se taky může nakazit, může onemocnět. Imunita je mozaika a kojení je jeden dílek – důležitý, ale ne jediný.
Krmit může kdokoli – partner, babička, chůva. Vy si můžete odpočinout. Nedostatek spánku je často hlavní příčinou duševních obtíží po porodu. Umělá výživa zjednodušuje návrat do práce, dává svobodu v jídle a pití a má stabilní, přesně definované složení. Existují speciální výživy pro alergické děti nebo nedonošence. U mateřského mléka si tělo bere živiny i na úkor matky, což může vést k únavě nebo nedostatkům.
Pokud toužíte kojit, ale narážíte na překážky – bolest, nedostatečná tvorba mléka, problémy s přisáváním – laktační poradkyně může situaci výrazně změnit. Kdykoli ale máte právo říct „dost“. Vaše duševní pohoda je pro miminko cennější než mateřské mléko.

Tak jak to tedy je?

Kojíte a funguje to?
  • Pokračujte, dokud je to příjemné pro vás i miminko.
  • Reálné zdravotní výhody existují.
  • Užívejte si ty chvíle blízkosti.
Nekojíte nebo nemůžete?
  • Je to vaše právo – žádné vysvětlování není potřeba.
  • Citová vazba tím netrpí.
  • Vaše duševní pohoda je priorita.

Dnes se pohybujeme mezi dvěma extrémy – od stigmatizování maminek s lahvičkou po glorifikaci kojení jako jediné správné cesty. Obojí škodí.

Spokojená máma = spokojené miminko.

A kojení v téhle rovnici nehraje skoro žádnou roli.

Článek vychází z knihy „Psychický vývoj dítěte“ (Sladká, 2026 – teprve vyjde) a odborných zdrojů uvedených níže.
Mgr. Tereza Sladká
Mgr. Tereza Sladká
Zakladatelka TěhoDuše · psycholožka · spisovatelka
Její profesní cesta začala u dětí a jejich rodičů – postupně si všímala, jak zásadní roli hraje období těhotenství v pozdějším fungování celé rodiny. Když tímto obdobím sama prošla, překvapilo ji, že v systému prenatální péče neexistuje komplexní psychologická podpora. To ji přivedlo k založení TěhoDuše. Je autorkou knih „Když slova bolí“, „Naučte se říct, co chcete“, „V pasti myšlenek“ a „Mámou v procesu“.
Zdroje
  1. Anderson, J. W., Johnstone, B. M., & Remley, D. T. (1999). Breast-feeding and cognitive development: A meta-analysis. American Journal of Clinical Nutrition, 70(4), 525–535.
  2. Bachrach, V. R. G., Schwarz, E., & Bachrach, L. R. (2003). Breastfeeding and the risk of hospitalization for respiratory disease in infancy. Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine, 157(3), 237–243.
  3. Bugaeva, P., Kasyanov, E., Borisova, O., et al. (2023). Association of breastfeeding with mental disorders in mother and child. European Psychiatry, 66(S1).
  4. Horta, B. L., Loret de Mola, C., & Victora, C. G. (2015). Long-term consequences of breastfeeding on cholesterol, obesity, systolic blood pressure and type 2 diabetes. Acta Paediatrica, 104, 30–37.
  5. Ip, S., Chung, M., Raman, G., et al. (2007). Breastfeeding and maternal and infant health outcomes in developed countries. Evidence Report/Technology Assessment, 153, 1–186.
  6. Linde, K., Lehnig, F., Nagl, M., & Kersting, A. (2020). The association between breastfeeding and attachment: A systematic review. Midwifery, 81, 102592.
  7. Peñacoba, C., & Catala, P. (2019). Associations between breastfeeding and mother–infant relationships: A systematic review. Breastfeeding Medicine, 14(9), 616–629.
  8. Task Force on Sudden Infant Death Syndrome. (2016). SIDS and other sleep-related infant deaths. Pediatrics, 138(5), e20162938.